Let prvních astronautů na Mars?

Zdá se, že pionýrský objevitelský duch vyvanul. Schází nejen finance, ale patrně i vůle. Nebo že by nacionální zájmy zamořily i kosmický průzkum? Lidstvo však bude muset o kolonizaci vesmíru vážněji uvažovat a nabádá k tomu i známý britský fyzik Stephen Hawking, který to považuje za nutnost, neboť Zemi hrozí kosmické katastrofy jako srážky s asteroidy či nárůst sluneční aktivity.

Přestože uplynulý rok a zejména jeho závěr přinesly v astronautice řadu úspěchů, je let první kosmické lodi s posádkou na Mars, plánovaný už v době letů projektu Apollo na Měsíc v sedmdesátých letech, stále vzdálen nejméně dvacet let – tedy stejně jako tehdy. Těm z nás, kteří celou tu dobu čekají, nezbývá než si to vynahrazovat četbou Bradburyho či nyní opětovným chozením na skvěle realistický film Marťan a těšit se ze skutečnosti, že veškerá potřebná technika, která je ve filmu představena, už dnes funguje na Mezinárodní kosmické stanici či je v dosahu konstruktérů NASA a dalších kosmických agentur. Co ovšem bohužel schází, jsou stejně podstatné finance a společná mezinárodní vůle přípravy urychlit.

Můžeme se sice také radovat z téměř neuvěřitelné kvality záběrů záhadného povrchu planetky Pluto a jejích měsíců. Snímky vyslala na Zem sonda New Horizons (a někteří astronomové nyní tvrdí, že si Pluto nezasloužil být administrativně degradován mezi planetky). Stejně tak ohromující jsou záběry gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus či jezer uhlovodíků na jeho největším měsíci Titanu, vysílané velmi úspěšnou sondou Cassini, která je družicí Saturnu už od roku 2004. Můžeme se stejně tak radovat i ze záběrů jádra komety ze sondy Rosetta (i přes nyní už jistou ztrátu přistávacího minimodulu Philae), z pozoruhodných snímků planetky Ceres s ložisky jakési soli, z objevů mnoha planet obíhajících jiné hvězdy než naše Slunce a z dalších úspěchů, jako byl zdařilý návrat nosných raket Space X a Blue Origin, projektů internetových miliardářů.