Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Digitalizace

aneb Co Pythagoras nevěděl
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 168, 2016/3

Digitalizace starých tisků, fotografií, maleb se odehrává všude kolem nás. Kvůli „neviditelné ruce trhu“ však obnáší mnohá úskalí. Cena rozhodně nemusí být vždy úměrná kvalitě a je třeba podrobně zkoumat, komu či jakému přístroji se svěříme.

Na otázku „Co že je nejmoudřejší“ prý Pythagoras lakonicky odpověděl: „Číslo“.

Pythagoras i jeho žáci byli přesvědčeni, že pomocí čísel lze vyjádřit vše, co jest, a že dokonce prvky čísel jsou též prvky všech věcí, a celý vesmír tudíž vlastně ani nemůže být ničím jiným než harmonií těchto prvků – tedy harmonií čísel.

Pythagora, zvaného Otec čísel, by tak bylo možno s určitou dávkou nadsázky považovat i za praotce digitalizace. Ctihodný filosof ani jeho žáci ovšem netušili zhola nic o působení „neviditelné ruky trhu“ a hlavně o její (legitimní) snaze maximalizovat zisk a minimalizovat náklady, avšak mnohdy skutečně za jakoukoliv cenu.

Digitalizace se v současnosti stala téměř zaklínadlem, avšak samotnému procesu nevěnujeme často tolik pozornosti, kolik by bylo zapotřebí. Podívejme se na tuto problematiku trochu zevrubněji a prozkoumejme, jaká úskalí jsou tu na nás nachystána.

Jak nepromrhat peníze

Digitalizace fotoarchiválií, kreseb, maleb, tisků a dalších plošných obrazových předloh je dnes většinou zadávána externím dodavatelům, méně často se ji rozhodne provádět samotný jejich vlastník nebo správce. Bohužel odborní pracovníci paměťových institucí bývají zřídkakdy experty v informačních technologiích a téměř nikdy v oboru digitalizace. Co je však závažnější, že totéž platí i pro některé dodavatele digitalizačních služeb, což v kombinaci s použitím nevhodného či nedostatečného hardwaru i softwaru může nejeden digitalizační projekt znehodnotit, o promrhaných penězích ani nemluvě.

Problémy kvalitní digitalizace začínají již s výchozí otázkou: Na jakém zařízení digitalizaci archivovaného materiálu provádět? Potíž je v tom, že při eventuálním výběrovém řízení na dodavatele digitalizačních služeb nebo zařízení nelze některé technické souvislosti vyjádřit pomocí obvyklých technických parametrů.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Ladislav Bezděk

Mgr. Ladislav Bezděk (*1958) vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou, obor užitá fotografie a Filosofickou fakultu UK, obor filmová věda. V letech 1981 až 1990 pracoval ve fotoateliéru Vladimíra Uhra ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů. Od roku 1993 působí v Národním památkovém ústavu (dříve SÚPP) jako vedoucí oddělení dokumentačních fondů a knihovny.
Bezděk Ladislav

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...