Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Mozek pod akustickou palbou

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 78, 2016/2

Teplota sluneční koróny, způsob, jakým loví vorvani, praskání kloubů, neinvazivní diagnostické metody současné medicíny a nyní možná i léčba Alzheimerovy demence. To vše má společného jmenovatele – ultrazvuk.

Zvuk může nejen rozdrnčet náš sluchový aparát a příslušné mozkové oblasti ve spánkovém laloku, ale ve formě nízkofrekvenčního infrazvuku je schopen bořit stěny a paralyzovat osoby na desetimetrové vzdálenosti. V ohromném rozsahu pozorujeme podobný účinek v plynném obalu Slunce, v sluneční koróně, která díky magnetoakustické energii dosahuje překvapivé teploty milionu stupňů, což je mnohem víc, než je asi 5700 °C na slunečním povrchu. V živočišné říši známe řadu druhů, třebas vorvaňů a sviňuch, které mohou svou kořist před ulovením zvukem omráčit.1) Ani standardní ultrazvuk nezůstává pozadu a jeho vibrace čistí skla brýlí stejně dobře jako zubolékařské nástroje našeho dentisty.

Inspirace kytovci má pokračování. Tito ploutvonožci totiž před omráčením kořisti ryby nejprve zvukem (echolokací) rozpoznají a posoudí, zda jsou oběti vhodné ke konzumaci. Podobně urolog sonograficky zjistí, jestli náš ledvinový kamínek je už zralý pro rozbití sérií rázových pulzů (metoda LERP), což jsou vlastně také silné „akustické“ signály, spojené s kavitací.2)

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....