Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Mozek pod akustickou palbou

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 78, 2016/2

Teplota sluneční koróny, způsob, jakým loví vorvani, praskání kloubů, neinvazivní diagnostické metody současné medicíny a nyní možná i léčba Alzheimerovy demence. To vše má společného jmenovatele – ultrazvuk.

Zvuk může nejen rozdrnčet náš sluchový aparát a příslušné mozkové oblasti ve spánkovém laloku, ale ve formě nízkofrekvenčního infrazvuku je schopen bořit stěny a paralyzovat osoby na desetimetrové vzdálenosti. V ohromném rozsahu pozorujeme podobný účinek v plynném obalu Slunce, v sluneční koróně, která díky magnetoakustické energii dosahuje překvapivé teploty milionu stupňů, což je mnohem víc, než je asi 5700 °C na slunečním povrchu. V živočišné říši známe řadu druhů, třebas vorvaňů a sviňuch, které mohou svou kořist před ulovením zvukem omráčit.1) Ani standardní ultrazvuk nezůstává pozadu a jeho vibrace čistí skla brýlí stejně dobře jako zubolékařské nástroje našeho dentisty.

Inspirace kytovci má pokračování. Tito ploutvonožci totiž před omráčením kořisti ryby nejprve zvukem (echolokací) rozpoznají a posoudí, zda jsou oběti vhodné ke konzumaci. Podobně urolog sonograficky zjistí, jestli náš ledvinový kamínek je už zralý pro rozbití sérií rázových pulzů (metoda LERP), což jsou vlastně také silné „akustické“ signály, spojené s kavitací.2)

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...