Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Konec snu o meziplanetárních letech?

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 119, 2016/2

1936:

H. T. Stetson zjistil slapové zjevy v ionosféře, způsobené Měsícem. Profesor Appleton z londýnské university, který zkoumal vlastnosti svrchních poloh ionosféry, přišel k názoru, že mají ve výši asi 250 km teplotu značně nad 1000 °C. Jinými slovy: ukazuje se, že Země je obklopena ohnivým obalem, který snad navždy zabrání lidstvu, aby mohlo se pustit na meziplanetární lety, o nichž se tolik sní. – Zkoumáme stratosféru, bude třeba studovat i vyšší obal, ionosféru.

Vesmír 14, 162, 1936/6

2016:

Profesor Edward V. Appleton se nemýlil, za své objevy spojené s horními vrstvami atmosféry ostatně získal roku 1947 Nobelovu cenu. Teplota v ionosféře skutečně může dosahovat až 2000 °C, s „ohnivým obalem“ to přesto není tak horké. Atmosféra je totiž ve výšce v řádu stovek kilometrů nad zemským povrchem tak řídká, že běžný teploměr by ukázal teplotu hluboko pod 0 °C. Vysoké teploty odpovídají značné kinetické energii částic ionizovaných vysokoenergetickým slunečním zářením. Ty jsou však příliš řídce rozptýlené a k výměně tepla při srážkách s nimi dochází jen vzácně. Na významné zahřátí povrchu rakety, satelitu nebo ISS to nestačí.

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné