Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

Islám v proudu času

Který je falešný, který je pravý?
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 110, 2016/2

Zamyšlení, které upozorňuje na soupeření nepoučeně jednostranných a otevřených názorů na islám. Line se napříč dějinami a trvá až dosud.

Po konci studené války bylo třeba najít a definovat nový obraz světa. Na přelomu tisíciletí proto vypracovali britští odborníci, kteří studovali vhodné strategie pro dobré vztahy v multikulturním prostředí Británie a Evropy, zevrubnou zprávu o rozevírajícím se vějíři pohledů na islám.

Rozlišili názory uzavřené, založené na předsudcích a nepoučeně jednostranné, a oproti nim názory otevřené. Prvou skupinu spolu s navazujícími nevlídnými postoji označili tehdy se šířícím termínem islamofobie. Doporučili nepodléhat předsudkům a držet se v úsudcích a chování otevřených názorů.

Analýza vypracovaná Komisí pro britské muslimy navrhla tehdy osm témat rozlišování. Hned na prvním místě rozlišuje pohled na islám jako na monolitický a staticky nehybný blok oproti otevřenému názoru, který rozpoznává značné vnitřní rozdíly, diskuse a vývoj. Oba rozdílné pohledy spolu soupeří napříč dějinami islámu až dodnes.

Strnulá nehybnost?

Představu strnulé nehybnosti orientálních společností vytkl západnímu diskursu, literatuře a postojům důrazně a nepřehlédnutelně již Edward Said ve svém vlivném Orientalismu (1978, česky 2008). Nesmlouvavou kritikou napadl uměle vytvořený a účelově živený protiklad mezi racionálním Západem a zaostávajícím exotickým Východem, který měl sloužit koloniální nadvládě nad tímto snad romanticky zajímavým, ale civilizačně druhořadým světem.

K samozřejmým složkám západního konstruktu Orientu patří představa o islámu jako trvalém retardačním faktoru, zasahujícím všechny stránky života lidí. Said i kritika jeho pohledu, který ze svého úhlu také zjednodušuje, patří již do intelektuálních dějin. Jenže v rostoucím napětí naší doby vyvstal nový paušalizující konstrukt deformující obraz světa islámu, rozpolceného dnes výraznou polarizací a navazujícími krvavými konflikty, ve prospěch jediné negativní verze.

Za této situace dnešní historikové – jako příklad uveďme Carole Hillenbrandovou a její Islam, A New Historical Introduction, 2015 – chápou, jak je potřebné ukazovat na diverzitu myšlenek a proudů v dějinách muslimských zemí a jejich vzdělanosti.

Původ střetu sunnitů a šíitů

Islám a společenství jeho věřících se podle vlastního narativu posvěceného tradicí rodily v měnících se podmínkách: z pronásledované skupiny v Mekce se po hidžře (622) ustavila obec v Medíně, která se silou prosadila v celé Arábii. Změny se zřetelně odrážejí v Koránu, který podle muslimské víry postupně svému Poslu sesílal Bůh. Zatímco v mekkánských súrách zní silně nadčasový náboženský apel s náznakem možného brzkého konce a účtování, medínské přinášejí již pokyny k aktuálním otázkám uspořádání rodiny a obce.

Společná náboženská víra v jediného Boha, opřená o jeho přímá slova sesílaná v rodném jazyce Arabů, měla vést k jejich sjednocení, k překonání svárů mezi kmeny a klany a ke společnému politickému a kulturnímu vzestupu. Vojenské úspěchy, dobytí rozsáhlých území a vznik mocné říše potvrzovaly v očích mnohých, že přijali pravou víru, kráčejí správnou cestou a mají právo a vlastně úkol šířit islám spolu se svou mocí jako univerzální poselství.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Luboš Kropáček

Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., (*1939) vystudoval v letech 1959–1964 Filosofickou fakultu UK (arabštinu, angličtinu; později afrikanistiku), kde byl v roce 2001 jmenován profesorem dějin a kultury zemí Asie a Afriky. Přednáší na Husitské teologické fakultě a na Filosofické fakultě UK. Je autorem řady publikací o islámu např. Moderní islám (1971), Duchovní cesty islámu (1993), Islám a Západ (2002), Súfismus (2008).
Kropáček Luboš

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné