Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Banánovník z východoafrické vysočiny

3. Šlechtění banánovníku
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 102, 2016/2
 |  Seriál: Potravinové zdroje, 3. díl (Předchozí)

Klasické způsoby šlechtění banánovníku jsou časově velmi náročné a mohly by být výrazně urychleny pomocí nových genomických metod pro vyhledávání perspektivních kříženců.

Není pochyb o tom, že nejefektivnější obranou proti chorobám a škůdcům, která nemá negativní vliv na prostředí, je pěstování rezistentních odrůd. Kromě choroby Banana Xanthomonas Wilt (Vesmír 95, 36, 2016/1) lze mezi planými druhy banánovníků nalézt zdroje rezistence a je velký zájem využít je ve šlechtění. U banánovníku je však problém se sterilitou – pěstované odrůdy jsou bezsemenné. Přesto má křížení smysl: s velmi malou frekvencí vznikají funkční pohlavní buňky i u sterilních triploidů a lze získat hybridní semena. Úspěšným pionýrem šlechtění byl Phil Rowe (1939–2001) z USA, který v Hondurasu pracoval pro několik společností. Jeho úspěšná strategie je založena na šlechtění diploidních fertilních linií, které slouží jako zdroje pylu pro křížení se sterilními triploidními odrůdami. Kříženci, které takto získal, jsou odolní vůči mnoha chorobám a škůdcům, mají vysoké výnosy a patří mezi první nové odrůdy, které farmáři ochotně přijali. O své práci Rowe řekl: „křížíte rostliny, které netvoří semena, abyste získali lepší rostliny, které nemají semena“.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství

O autorech

Jaroslav Doležel

Moses Nyine

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné