Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Banánovník z východoafrické vysočiny

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 36, 2016/1
 |  Seriál: Potravinové zdroje, 2. díl (PředchozíNásledující)

Banánovník pochází z jihovýchodní Asie, kde byly některé jeho typy asi před deseti tisíci lety domestikovány a kde se také nachází primární centrum jeho diverzity. V tomto teritoriu se vyvinuly banánovníky typické zvlášť pro indomalajskou a australasijskou oblast (viz rámeček na s. 38).

Východní afrika je sekundárním centrem diverzity s asi 120 klonově množenými odrůdami. Původ východoafrických banánovníků je však nejasný a vysvětlit se jej snaží několik hypotéz.

První z nich předpokládá, že se tyto odrůdy do Afriky dostaly prostřednictvím obchodníků, kteří se plavili Indickým oceánem mezi jihovýchodní Asií a východní Afrikou. Ti mohli v období 100–600 n. l. do východní Afriky přivézt odnože jedlých odrůd. Největším problémem této hypotézy je absence stejných forem banánovníku v jihovýchodní Asii.

Druhá hypotéza vysvětluje původ východoafrických banánovníků křížením mezi diploidními druhy, které se do východní Afriky dostaly z jihovýchodní Asie. Dosud se však nepodařilo nalézt žádné diploidní druhy nebo klony, jejichž dědičná informace by se podobala východoafrickým banánovníkům.

Třetí hypotéza předpokládá změnu dědičné informace odrůd přivezených z Asie následkem spontánních mutací, což mohlo mít za následek vznik kultivarů s odlišným fenotypem. Tzv. somaklonální variabilita spočívá v mutacích somatických (tělních) buněk, které zahrnují změny počtu a struktury chromozomů. Somaklonální variabilita byla popsána u rostlin regenerovaných z buněk kultivovaných in vitro. Protože jsou banánovníky množeny vegetativně, změna dědičné informace v jejich somatických buňkách může být přenesena do další generace. Pro existenci takové variability u rostlin pěstovaných na poli však neexistují žádné důkazy, a tak ani tato hypotéza nebyla dosud prokázána.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorech

Jaroslav Doležel

Moses Nyine

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné