Draci, hydry, bazilišci
Najdeme je v zoologických encyklopediích a katalozích kabinetů kuriozit 16. a 17. století a kdysi bývali ozdobou knížecích i císařských sbírek. Z vitrín se zlověstně šklebí rozeklaná tlama baziliška, draka či mořského ďábla. Hned vedle se tajemně usmívá podivná mořská víla. Na první pohled vypadají jako ostatní preparovaná či konzervovaná zvířata. Autentičnost živočišného těla nabádá připustit jejich existenci.
I dnes jsou mnozí lidé v první chvíli ochotni uvěřit, vědomi si bohaté rozmanitosti živočichů. A dvojnásob to platilo v minulosti, kdy mnoho cizích krajů nebylo ještě probádáno a přicházely stále nové a nové objevy. Co se vlastně za těmito záhadnými exponáty skrývá? Jsou to neznámí živočichové? Či je snad někdo vytvořil? Ale proč?
Náš příběh začal při návštěvě kabinetu kuriozit kláštera Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. V nádherné barokní vitríně je tu mezi dalšími živočichy zavěšený podivný tvor s křídly, špičatou tlamou a dlouhým ocasem. Znalec historie sběratelství a muzejnictví ví, že strahovský kabinet uchovává vzácné exotické přírodovědné sbírky, které patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Mají charakter kabinetu kuriozit a nejsou nijak vědecky a systematicky uspořádány. Nalezneme tu soubor dermoplastických preparátů (vycpaných živočichů) – především plazy, žraloky, rejnoky, ryby, kraby; dále rozsáhlou sbírku konchylií – mořských lastur, korálů, hvězdic či mořských hub. Základ kabinetu byl položen koupí pozůstalosti sběratele Karla Jana barona Ebena r. 1798. S ní se sem dostal i záhadný živočich. Kolekce je uložena v původních skříních a dokonale evokuje historické prostředí a vkus jejího budovatele.