Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Draci, hydry, bazilišci

Démoni z přístavních doků
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 714, 2016/12

Najdeme je v zoologických encyklopediích a katalozích kabinetů kuriozit 16. a 17. století a kdysi bývali ozdobou knížecích i císařských sbírek. Z vitrín se zlověstně šklebí rozeklaná tlama baziliška, draka či mořského ďábla. Hned vedle se tajemně usmívá podivná mořská víla. Na první pohled vypadají jako ostatní preparovaná či konzervovaná zvířata. Autentičnost živočišného těla nabádá připustit jejich existenci.

I dnes jsou mnozí lidé v první chvíli ochotni uvěřit, vědomi si bohaté rozmanitosti živočichů. A dvojnásob to platilo v minulosti, kdy mnoho cizích krajů nebylo ještě probádáno a přicházely stále nové a nové objevy. Co se vlastně za těmito záhadnými exponáty skrývá? Jsou to neznámí živočichové? Či je snad někdo vytvořil? Ale proč?

Náš příběh začal při návštěvě kabinetu kuriozit kláštera Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. V nádherné barokní vitríně je tu mezi dalšími živočichy zavěšený podivný tvor s křídly, špičatou tlamou a dlouhým ocasem. Znalec historie sběratelství a muzejnictví ví, že strahovský kabinet uchovává vzácné exotické přírodovědné sbírky, které patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Mají charakter kabinetu kuriozit a nejsou nijak vědecky a systematicky uspořádány. Nalezneme tu soubor dermoplastických preparátů (vycpaných živočichů) – především plazy, žraloky, rejnoky, ryby, kraby; dále rozsáhlou sbírku konchylií – mořských lastur, korálů, hvězdic či mořských hub. Základ kabinetu byl položen koupí pozůstalosti sběratele Karla Jana barona Ebena r. 1798. S ní se sem dostal i záhadný živočich. Kolekce je uložena v původních skříních a dokonale evokuje historické prostředí a vkus jejího budovatele.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Růžena Gregorová

RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D., (*1961) vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity, paleontologii obratlovců na Univerzitě Montpellier II a PhD. na Univerzitě Jana Amose Komenského v Bratislavě. V oddělení geologie a paleontologie Moravského zemského muzea v Brně se zabývá třetihorní rybí faunou Západních Karpat.
Gregorová Růžena

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...