Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Draci, hydry, bazilišci

Démoni z přístavních doků
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 714, 2016/12

Najdeme je v zoologických encyklopediích a katalozích kabinetů kuriozit 16. a 17. století a kdysi bývali ozdobou knížecích i císařských sbírek. Z vitrín se zlověstně šklebí rozeklaná tlama baziliška, draka či mořského ďábla. Hned vedle se tajemně usmívá podivná mořská víla. Na první pohled vypadají jako ostatní preparovaná či konzervovaná zvířata. Autentičnost živočišného těla nabádá připustit jejich existenci.

I dnes jsou mnozí lidé v první chvíli ochotni uvěřit, vědomi si bohaté rozmanitosti živočichů. A dvojnásob to platilo v minulosti, kdy mnoho cizích krajů nebylo ještě probádáno a přicházely stále nové a nové objevy. Co se vlastně za těmito záhadnými exponáty skrývá? Jsou to neznámí živočichové? Či je snad někdo vytvořil? Ale proč?

Náš příběh začal při návštěvě kabinetu kuriozit kláštera Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. V nádherné barokní vitríně je tu mezi dalšími živočichy zavěšený podivný tvor s křídly, špičatou tlamou a dlouhým ocasem. Znalec historie sběratelství a muzejnictví ví, že strahovský kabinet uchovává vzácné exotické přírodovědné sbírky, které patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Mají charakter kabinetu kuriozit a nejsou nijak vědecky a systematicky uspořádány. Nalezneme tu soubor dermoplastických preparátů (vycpaných živočichů) – především plazy, žraloky, rejnoky, ryby, kraby; dále rozsáhlou sbírku konchylií – mořských lastur, korálů, hvězdic či mořských hub. Základ kabinetu byl položen koupí pozůstalosti sběratele Karla Jana barona Ebena r. 1798. S ní se sem dostal i záhadný živočich. Kolekce je uložena v původních skříních a dokonale evokuje historické prostředí a vkus jejího budovatele.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Růžena Gregorová

RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D., (*1961) vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity, paleontologii obratlovců na Univerzitě Montpellier II a PhD. na Univerzitě Jana Amose Komenského v Bratislavě. V oddělení geologie a paleontologie Moravského zemského muzea v Brně se zabývá třetihorní rybí faunou Západních Karpat.
Gregorová Růžena

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...