Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Draci, hydry, bazilišci

Démoni z přístavních doků
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 714, 2016/12

Najdeme je v zoologických encyklopediích a katalozích kabinetů kuriozit 16. a 17. století a kdysi bývali ozdobou knížecích i císařských sbírek. Z vitrín se zlověstně šklebí rozeklaná tlama baziliška, draka či mořského ďábla. Hned vedle se tajemně usmívá podivná mořská víla. Na první pohled vypadají jako ostatní preparovaná či konzervovaná zvířata. Autentičnost živočišného těla nabádá připustit jejich existenci.

I dnes jsou mnozí lidé v první chvíli ochotni uvěřit, vědomi si bohaté rozmanitosti živočichů. A dvojnásob to platilo v minulosti, kdy mnoho cizích krajů nebylo ještě probádáno a přicházely stále nové a nové objevy. Co se vlastně za těmito záhadnými exponáty skrývá? Jsou to neznámí živočichové? Či je snad někdo vytvořil? Ale proč?

Náš příběh začal při návštěvě kabinetu kuriozit kláštera Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. V nádherné barokní vitríně je tu mezi dalšími živočichy zavěšený podivný tvor s křídly, špičatou tlamou a dlouhým ocasem. Znalec historie sběratelství a muzejnictví ví, že strahovský kabinet uchovává vzácné exotické přírodovědné sbírky, které patří vůbec k nejstarším v českých zemích. Mají charakter kabinetu kuriozit a nejsou nijak vědecky a systematicky uspořádány. Nalezneme tu soubor dermoplastických preparátů (vycpaných živočichů) – především plazy, žraloky, rejnoky, ryby, kraby; dále rozsáhlou sbírku konchylií – mořských lastur, korálů, hvězdic či mořských hub. Základ kabinetu byl položen koupí pozůstalosti sběratele Karla Jana barona Ebena r. 1798. S ní se sem dostal i záhadný živočich. Kolekce je uložena v původních skříních a dokonale evokuje historické prostředí a vkus jejího budovatele.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Růžena Gregorová

RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D., (*1961) vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity, paleontologii obratlovců na Univerzitě Montpellier II a PhD. na Univerzitě Jana Amose Komenského v Bratislavě. V oddělení geologie a paleontologie Moravského zemského muzea v Brně se zabývá třetihorní rybí faunou Západních Karpat.
Gregorová Růžena

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné