Zákulisí

Dětská obrna vstává z mrtvých

Už se zdálo, že dětské obrně zvoní umíráček. Loni Světová zdravotnická organizace (WHO) zaznamenala jen 71 případů nákazy přirozenou formou viru, a to v pouhých dvou zemích: Pákistánu a Afghánistánu. (Řádově desítky dalších lidí se ročně nakazí virem pocházejícím z vakcíny.) Už pět let je bez nových případů miliardová Indie, loni v září oslavila rok bez nákazy Afrika. Nyní ale Nigérie potvrdila tři nové případy ze severu země – z území donedávna ovládaného islamistickou teroristickou skupinu Boko Haram. Z genetické analýzy je zjevné, že virus v populaci cirkuloval po celou dobu od posledních zaznamenaných případů a unikal pozornosti lékařů jen kvůli kritické bezpečnostní situaci.

WHO původně doufala, že se jí dětskou obrnu podaří vymýtit už v roce 2000. Později termín o pět let posunula, protože situaci v některých zemích včetně Nigérie zkomplikovala nedůvěra vůči vakcíně; někteří islámští duchovní ji tehdy označovali za komplot Západu vůči Afričanům. Nyní tedy projekt eradikace obrny zaznamenal další krok zpět.

-ov-

Startovací granty ERC

Evropská výzkumná rada rozdělila 325 mladým vědcům 485 milionů eur v rámci svých startovacích grantů. Uspěli badatelé 42 národností působící ve 23 evropských zemích, úspěšnost projektů byla 11 %. Udělené granty dokládají vysokou mobilitu špičkových mladých vědců: v řadě zemí včetně Velké Británe, Německa nebo Rakouska má více než polovina úspěšných žadatelů občasnství jiné země, 38 z nich nepochází z Evropy.

České výzkumné instituce tentokrát příliš úspěšné nebyly, grant na výzkum magnetických nanosystémů získala jen Jana Kalbáčová Vejpravová z Fyzikálního ústavu AV ČR. Kromě ní ale bodovali i dva Češi působící v zahraničí: absolvent brněnského VUT Petr Neugebauer na univerzitě ve Stuttgartu vyvíjí nové typy spektrometrů, matematik a informatik Stanislav Živný, absolvent MMF UK, působí v Oxfordu. Slovensko reprezentuje pouze chemik Michal Juríček, absolvent bratislavské Univerzity Komenského, který uspěl s projektem realizovaným na univerzitě v Basileji.

-ov-

Ceny Milana Odehnala

Milan Odehnal (15. prosince 1932 v Lípě – 17. září 1988 v Praze) byl významný experimentální a teoretický fyzik. Česká fyzikální společnost JČMF uděluje každé dva roky cenu pro fyziky do třiceti let, která nese jeho jméno. Do soutěže se letos přihlásilo celkem patnáct účastníků se 44 pracemi. Porota se rozhodla navrhnout výboru ocenit celkem šest kandidátů udělením jedné první, dvou druhých a tří třetích cen a udělit jedno čestné uznání.

Vítězem soutěže se stala Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu AV ČR za soubor prací věnovaných antiferomagnetické spintronice. Podrobnější informace o oceněných (nejen za rok 2016) jsou na http://jdem.cz/cdapt6. Uzávěrka přihlášek do dalšího kola je 31. března 2018.

Eduard Hulicius

Odchod dvou nobelistů

Ve dnech, kdy toto číslo Vesmíru vychází, se svět dozvídá jména letošních nositelů Nobelovy ceny. Dva laureáti z let minulých ale náš svět v nedávné době opustili.

Americký jaderný fyzik James Cronin, emeritní profesor Chicagské univerzity, zemřel 25. srpna ve věku 84 let. Nobelovu cenu získal v roce 1980 spolu se svým spolupracovníkem Valem Logsdonem Fitchem za objev, který roku 1964 učinili ve Státní laboratoři v Brookhavenu. Prokázali narušení CP symetrie při rozpadu neutrálních mezonů K, čímž pomohli vysvětlit, proč vesmír krátce po velkém třesku nezanikl a nyní v něm převládá hmota nad antihmotou. Cronin pozěji stál u zrodu mezinárodní Observatoře Pierra Augera, která v Argentině sleduje vysokoenergetické kosmické záření.

O den dříve zemřel ve věku 64 let americký biochemik Roger Tsien z Kalifornské univerzity v San Diegu. Osudnou se mu stala projížďka na kole, v době uzávěrky Vesmíru nebyly veřejně známy podrobnosti. Nobelovu cenu získal v roce 2008 za svůj podíl na výzkumu a praktickém využití fluorescenčních proteinů, které je možno navázat na různé buněčné struktury a tím je zviditelnit (Vesmír 88, 228, 2009/4). Základem je zelený fluorescenčí protein (GFP) z medúzy Aequorea victoria. Tsien jednak v 90. letech zvýšil intenzitu jím vydávaného světla a zpomalil jeho vyhasínání, jednak připravil upravené varianty, které dávají světlo jiných barev a umožňují sledovat více struktur najednou.

-ov-

Pracovní portál pro vědce

Na adrese www.researchjobs.cz začal v srpnu fungovat portál zaměřený na pracovní příležitosti v oblasti výzumu, vývoje a inovací. Monitoruje více než 200 zdrojů (úřední desky fakult, weby institucí atd.) a lze na něm nalézt inzeráty vysokých škol, výzkumných ústavů i firem. Pokrývá technické, přírodovědné, biomedicínské i humanitní obory. Nabídky lze filtrovat podle oborů, lokality, typu zaměstnavatele i formy pracovního poměru.

„Chceme nabídnout pracovníkům ve výzkumu a v akademické sféře – stejně tak jako doktorandům – možnost sledovat jedno místo, kde budou nacházet pracovní pozice skutečně odpovídající jejich intelektuálním schopnostem a formální kvalifikaci, aniž by museli procházet desítky nerelevantních nabídek s pocitem, že jim stejně velká část toho, co by pro ně bylo zajímavé, unikne,“ říká zakladatel portálu, doktorand Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Martin Víta.

-ov-

Švédské drama pokračuje

O vývoji kauzy italského chirurga Paola Macchiariniho, specialisty na unikátní transplantace průdušnice, jsme v Zákulisí informovali už dvakrát (Vesmír 95, 134, 2016/3; 95, 258, 2016/5). Špičková stockholmská univerzita Karolinska Institutet (KI) ho propustila poté, co vyšla najevo řada jeho prohřešků vůči vědecké a lékařské etice. Čelí dokonce obvinění ze zabití z nedbalosti.

Začátkem září ale skandál nabyl ještě větších rozměrů a Macchiarini s sebou pod hladinu stahuje další kolegy. Důvodem je zveřejnění kritické zprávy nezávislé komise, která odhalila řadu pochybení na straně vedení univerzity. Zpráva hovoří o „kultuře mlčení“, která kolem problémů panovala, o nedostatečném respektu k pravidlům a o dlouhodobém ignorování kritických hlasů.

Případ už nyní ohrožuje důvěryhodnost celé univerzity a také Nobelovského shromáždění – skupiny padesáti lékařů z KI, kteří vybírají laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Švédská ministryně pro vysoké školství a vědu počátkem září odvolala Harriet Wallberg-Henrikssonovou, státní tajemnici pro veřejné univerzity, která do roku 2013 působila jako rektorka Karolinska Institutet a sehrála významnou roli v přijetí Macchiariniho na univerzitu v roce 2010. Ministryně dále oznámila záměr vyměnit všechny členy Rady KI, v době uzávěrky Vesmíru už pět z nich včetně předsedy odstoupilo. Nobelovské shromáždění vyzvalo několik svých členů včetně Wallberg-Henrikssonové k rezignaci. Tu už v únoru podal generální sekterář Urban Lendahl, který se také podílel na Macchiariniho angažování. V mezičase rezignoval i prorektor Anders Hamsten. A příběh, zdá se, zdaleka nekončí.

-ov-