Změna limitu na dole Bílina není problém

Korekce limitu těžby hnědého uhlí na dole Bílina je bezkonfliktní, protože v poměrně nevelkém území, kterého se korekce týká, o ploše cca 5,5 km², neleží žádné lidské obydlí. Fotografie předmětné území přehledně zobrazuje (levá strana) a to, že se jedná o území neobydlené, je zcela zřejmé. Území se nachází na katastrech spravovaných obcemi Mariánské Radčice a Braňany a městy Bílina a Most. Se všemi 4 samosprávami mají Severočeské doly Chomutov uzavřeny od roku 2012 smlouvy, které znamenají souhlas obcí a měst se záměrem rozšířit těžbu za dnes platný limit z usnesení vlády 1176/2008. Obce a města – signatáři dohod, promítají již nyní tyto uzavřené smlouvy do svých územních plánů a tím dokazují, že se záměrem těžit uhlí v tomto prostoru dlouhodobě počítají. Korekce limitu těžby nevyvolává ani žádnou velkou kolizi se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. I Ústecký kraj je se záměrem provést korekci limitu těžby na dole Bílina srozuměn, podporuje jej a počítá s ním. Záměr byl za účasti hejtmana ÚK prezentován při návštěvě prezidenta Zemana na dole Bílina v roce 2013 a i pan prezident záměr podpořil. Nejedná se totiž o žádné neomezené prolomení limitu bez hranic, ale jde o faktické nastavení nového územního limitu. Usnesení vlády 1176 z roku 2008 tehdy upravilo tvar limitu těžby z usnesení 444/1991 tak, že na severu došlo k rozšíření území pro hornickou činnost. Podmínkou schválení optimálnějšího prostoru dobývání na severu bylo zmenšení území na jihu dolu Bílina, čímž se mělo jednat jen o výměnu „uhlí za uhlí“, protože pro zvýšení vytěžitelných zásob uhlí nebyla v roce 2008 politická vůle. Navrhovaná korekce tedy nyní prakticky znamená na jihu dolu Bílina jen návrat do prostoru, kde se těžba předpokládala již dle usnesení vlády 444/1991. Důležité je, že jak původní usnesení 444/1991, tak i usnesení vlády 1176/2008 připravoval a řešil z hlediska dopadu na životní prostředí a na krajinu Ing. Ivan Dejmal. Ing. Dejmal celé území rozšíření limitu prošel a zpracoval studii, jejímž zásadním aspektem je požadavek v předpolí dolu Bílina zachování pásu chráněné přírody spojujícím Krušné hory s masivem Českého středohoří. Toto je i v našem návrhu korekce limitu těžby na dole Bílina respektováno pasem přírody, který je podle jeho tvůrce a prosazovatele nazván Lesopark Ivana Dejmala, který byl již před lety založen vysazením dubu Ivana Dejmala. V ploše 5,5 km² je jak prostor vlastní hornické činnosti, tak i plocha lesoparku.

SD mají nyní k dispozici, jak dobývací prostory, tak mají i smlouvy k většině dotčených pozemků. Z hlediska Horního zákona je záměr SD tedy také bezkonfliktní.

Korekce limitu těžby na dole Bílina umožní navíc nad dnes uvažované vytěžitelné zásoby uhlí získat řádově 100 miliónů tun nejlepšího vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí. Toto uhlí je použitelné pro teplárenství a umožní zmírnění postupného útlumu těžby hnědého uhlí v ČR do roku 2055. Toto uhlí je také využitelné pro produkci tříděného uhlí, které je jediným vhodným ekologickým palivem pro moderní automatické nízkoemisní kotle pro ekologické lokální vytápění. Instalace těchto kotlů je nyní podporována dotacemi. Proto je potřebné zajistit pro tyto kotle dotované z veřejných prostředků palivo pro dobu jejich životnosti.Přehledná mapka ukazuje prostor těžby za limitem (žlutá plocha) i další souvislosti: Lesopark Ivana Dejmala (světle zelená), rekultivace (tmavá zelená) i okolní obce a města, které nejsou dotčeny.