Spraše včera a dnes
| 3. 9. 2015Autoři věnují článek k 90. narozeninám Vojena Ložka.
Nejvýznamnější charakteristikou současné geologické éry – čtvrtohor – je střídání dob ledových (glaciálů) a dob meziledových (interglaciálů). Zdrojem tohoto poznání se stalo studium jednoho z nejrozšířenějších suchozemských sedimentů – spraší. Spraše pokrývají zhruba 10 % povrchu Země a jsou významným půdním substrátem nížinných a středních poloh severní polokoule. Jedním z nápadných znaků tohoto sedimentu je dokonalá vytříděnost zrn. Naprostá převaha prachové složky (0,004–0,06 mm) je způsobená dálkovým větrným transportem, který se může uplatnit pouze v rozsáhlých bezlesých oblastech, v podmínkách extrémního sucha a mimořádných denních a sezonních teplotních výkyvů. V takovém klimatu se horniny rozpadají a vznikají rozsáhlé obnažené povrchy sypkých zvětralin, jejichž jemnozrnnou složku vítr přemisťuje. Tyto podmínky dnes v Evropě neznáme. Spraše tedy vznikaly výhradně během dob ledových, především v jejich vrcholných fázích (tzv. pleniglaciálech) a v geologickém záznamu představují jasný doklad těchto období.