Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bilirubin

Od symptomu k všeléku
 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 492, 2015/9

Bilirubin je oranžový pigment přirozeně se vyskytující v našem těle. Pro většinu odborné i laické veřejnosti je synonymem něčeho špatného, neboť jeho nadměrné hromadění – žloutenka – je dobře známým příznakem jaterního onemocnění. V posledních letech se ale stále zřetelněji ukazuje, že bilirubin je významný antioxidant a jeho mírně zvýšená hladina v těle nás může ochránit před civilizačními chorobami, zpomalovat stárnutí a možná i pomáhat léčit AIDS.

Bilirubin je nízkomolekulární látka ze skupiny tetrapyrrolů, do které patří například hem nebo chlorofyl. V našem těle vzniká jako produkt odbourávání hemu. Hem je klíčovou součástí červeného krevního barviva – hemoglobinu – a také řady enzymů včetně cytochromů, bez nichž by naše mitochondrie nemohly vyrábět energii dýcháním. Hem je tedy důležitý pomocník, bez kterého se neobejde žádný organismus dýchající kyslík.

Právě v přítomnosti kyslíku se ale z atomu železa, který sedí uprostřed molekuly hemu, může stát nebezpečný spouštěč Fentonovy reakce, která vyrábí ničivé volné radikály. Naše tělo si tedy hem i železo v něm obsažené patřičně hlídá a nenechává je nikde volně plavat. Pokud někde vznikne přebytek hemu, třeba při pravidelné recyklaci červených krvinek, jeho kruhová struktura je okamžitě otevřena enzymem hemoxygenázou, železo je vyjmuto a bezpečně uloženo do proteinu ferritinu a zbylý otevřený tetrapyrrol, nazývaný biliverdin, již nepředstavuje žádné nebezpečí. Biliverdin je právě tím zeleným pigmentem, který zbarvuje pokožku mnoha plazů a obojživelníků, ale také skořápky ptačích vajíček. Tím však jeho biologická úloha končí. U savců a mnoha dalších obratlovců je biliverdin dále redukován na relativně nepolární a potenciálně toxický bilirubin.

Bilirubin je tak špatně rozpustný ve vodě, že v krvi musí putovat navázaný na protein albumin a v játrech musí být sloučen (konjugován) s molekulami sacharidů, aby ho vůbec bylo možné vyloučit do žluči, odkud odchází přirozenou cestou z těla ven. Pokud je konjugace a sekrece bilirubinu vypnuta, nebo na ni zkrátka není dost energie, hromadí se bilirubin v těle a vzniká žloutenka. Obvykle je její příčinou zánět jater, ať už způsobený infekcí (třeba žloutenkovými viry nebo při septickém šoku), nebo třeba chronickou konzumací alkoholu. Proto je hladina bilirubinu v krvi důležitým diagnostickým markerem ukazujícím na stav našich jater a vyšší hladiny bilirubinu obvykle vyvolávají obavy. Nicméně samotný bilirubin pro dospělého člověka nepředstavuje žádné nebezpečí. Bohužel, jinak je tomu u novorozeňat.

Celých 98 % lidí potká žloutenku hned třetí den po narození, kdy vzniká tzv. novorozenecká žloutenka. Její příčinou je masivní odbourávání fetálního hemoglobinu, který musí být co nejrychleji po porodu vyměněn za dospělý, s jinými parametry (protože plod v děloze matky má mnohem menší dostupnost kyslíku a musí se tomu přizpůsobit). Celou situaci zhoršuje, že jaterní konjugační enzymy po narození ještě příliš nepracují. No a do třetice: střeva novorozence dosud nejsou přeplněna bakteriemi, které u dospělého člověka přeměňují bilirubin na hnědý sterkobilin (ano, hlavní pigment stolice) a zabraňují tak jeho případnému zpětnému vstřebávání do krve.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie

O autorovi

Jaroslav Zelenka

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., (*1980) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze, vědecké vzdělání získal na 1. LF UK u profesora Libora Vítka. V současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., kde se zabývá funkcí a dysfunkcí mitochondriální DNA.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné