Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Výhody snížené plodnosti

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 383, 2015/7

Zhruba třetina počatých lidských embryí nedokončí vývoj. Mutace, která k tomu významně přispívá, se v populaci vyskytuje překvapivě často. Ledacos naznačuje, že byla pro naše předky výhodná.

„Nespravedlivě“ rozdělená dědičná informace

Lidská embrya jsou mimořádně nešikovná při dělení svých buněk. Nepříjemně často se pletou a nerozdělí dědičnou informaci spravedlivě mezi obě nově vznikající buňky.

Lidská dědičná informace je v každé buňce uložena ve 46 „porcích“, tzv. chromozomech. V embryích nejednou dochází k tomu, že některým buňkám nějaký ten chromozom chybí a jiným naopak přebývá.1) S určitým podílem takových buněk se dokáže embryo vypořádat a dokončí vývoj ve zdravé dítě.2) Pokud je defektních buněk většina nebo jsou takto postiženy všechny buňky zárodku, hrozí narozenému dítěti závažný defekt. Nejznámějším příkladem je výskyt nadbytečného chromozomu 21, který má za následek tzv. Downův syndrom. Relativně četné jsou však i odchylky od normálního počtu chromozomů určujících pohlaví.3) Mnohem častěji však mají chybějící nebo nadbytečné chromozomy za následek smrt zárodku.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...