Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mamární screening: Odzvoněno?

 
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 408, 2015/7

Pohled na smysl pravidelného mamografického vyšetření se mění. Výsledky vícerých studií postupně naznačují, že co bylo jednoznačně prospěšné před dvaceti lety, může být dnes sporné. A zítra můžeme dojít k ještě radikálnějšímu závěru. Že víc škodí, než pomáhá.

Mamární screening ano, či ne? Odpověď na otázku závisí na možnostech a úspěšnosti péče o pacienty s rakovinou prsu. Rozhodně nechci říci, že by předchozí názory o prospěšnosti pravidelného vyšetření na mamografu byly špatné. Hlavní vliv na změnu pohledu má neustále se zlepšující léčba nádoru prsu.

Jsem biostatistik. Tudíž položenou otázku rozeberu z pohledu své profese. Odpověď není zdaleka jednoduchá a jednoznačná.

Na preventivní mamografické vyšetření mléčné žlázy mají u nás nárok jednou za dva roky zdravé ženy od 45 let v rámci programu preventivních prohlídek. Vyšetření mohou absolvovat i mladší ženy, musí je však hradit, stejně tak jako starší ženy prohlídku častější.

V incidenci zhoubných nádorů prsu u žen obsazuje Česká republika ve světě 30. místo a v Evropě 18. pozici. V mortalitě zhoubných nádorů prsu u žen se ČR řadí na 118. místo ve světě a na 37. místo v Evropě. To jsou poslední dostupné údaje z roku 2012. Vyplývá z nich tedy, že léčíme docela dobře, ve výskytu nádorů prsu jsme na tom podstatně hůře než v úmrtnosti na ně.

Výsledky v roce 1993: Jednoznačný přínos

Začněme rozborem výsledků švédské studie publikované v roce 1993 v časopise Lancet, která se tematikou dopadu mamárního screeningu zabývala. Na randomizovaném souboru 282 777 žen v Malmö, Kopparbergu, Östergötlandu, Stockholmu a Gothenburgu se ukázalo, že účastí na mamografickém screeningu se pravděpodobnost, že žena zemře na rakovinu prsu, sníží cca o 24 procent.

Nejvýraznější snížení úmrtnosti na nádory prsu bylo zjištěno u žen mezi 50 a 69 lety (míněn je dosažený věk v době randomizace), zde přínos mamografu dosáhl dokonce 29 procent. Tedy namísto sta žen bez screeningu, které zemřely na nádor prsu, jich díky absolvování mamárního screeningu zemřelo jen 71.

Význam mamárního screeningu u mladších žen ve věku mezi 40 lety a 49 lety byl podle švédské studie menší, snižoval počet případů úmrtí na nádor prsu „pouze“ o třináct procent. Na snížení úmrtnosti žen ve věku nad sedmdesát let už pravidelné sledování na mamografu nemělo téměř žádný efekt. Tyto starší ženy umírají na rakovinu prsu ve stejné míře, ať na prohlídky chodí, či nechodí.

Švédská studie byla publikována v roce 1993, ale shrnovala více studií, které probíhaly pět až třináct let. Jejich „střed“ je v roce 1985, věnujme tedy pozornost tomuto roku u nás.

742 (ne)zachráněných

Roku 1985 zaznamenal Ústav zdravotnických informací a statistiky v české části tehdejšího Československa 3133 případů nádorů prsu a 1751 úmrtí. Kdyby už tehdy byl k dispozici plošný mamární screening, zemřelo by dle výše zmíněných výsledků jen 1243 žen. Zachránit 742 žen před smrtí na rakovinu prsu by byl slušný počin, co říkáte? (Pro zjednodušení jsem pominul případy nádoru prsu i v mladém a naopak ve velmi pokročilém věku.)

Poměr mezi zemřelými na nádor prsu v roce 1985 a nově zachycenými případy byl 1751 : 3133, tedy 55,9 procenta. Dá se tedy říci, že cca 56 procent žen, které onemocněly rakovinou prsu, na ni též zemřely.

To se psal rok 1985, kdy bylo pořízeno nejvíce dat pro podkladové studie. Léčba rakoviny prsu se od té doby výrazně vylepšila. A na druhé straně – nejen medicína se od poloviny osmdesátých let změnila. Dnes žijeme rychleji, nezdravěji, s větším stresem, to se projevuje i na vyšší četnosti výskytu některých nemocí včetně nádorů prsu.

O dvacet třicet let později

Nyní se podívejme na situaci v roce 2012. Poslední opravdu velký a významný článek, který posuzuje vliv třiceti let mamografického screeningu na výskyt rakoviny prsu, vyšel v New England Journal of

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Ladislav Pecen

Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc., je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, působí v Ústavu informatiky Akademie věd České republiky. V oblasti aplikací statistiky v medicíně pracuji od roku 1988. Od roku 1990 spolupracuji s onkology nad jejich daty.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné