Pravděpodobný konec hypotézy o protektivním efektu malých dávek alkoholu u srdečních onemocnění

Prestižní odborný časopis Addiction publikoval editorial šesti předních světových epidemiologů (Chikritzhs a spol., 2015). V nadpisu se autoři ptají, zda se nezřítila nakloněná věž hypotézy o protektivním efektu malých dávek alkoholu u kardiovaskulárních onemocnění. Odvolávají se na práci autorů K. Fillmora a spol. Zmíněný tým doložil, že studie, které zkoumaly ochranný efekt malých dávek, se dopouštěly systémové chyby. Mezi abstinenty totiž zařazovaly osoby, které začaly abstinovat pro zdravotní poškození vyvolaná alkoholem, nebo dokonce střídaly abstinenci s masivním zneužíváním alkoholu.

T. Chikritzhs a spol. kromě toho poukazují na výsledky rozsáhlé studie autorů M. Holmese a spol., která protektivní efekt alkoholu jednoznačně popírá. Studie se zabývala rizikem srdečních onemocnění u osob, které z genetických důvodů špatně tolerují alkohol, a proto od něj abstinují nebo ho pijí v jen velmi omezené míře. Riziko kardiovaskulárního onemocnění bylo u těchto osob statisticky významně nižší než v běžné populaci včetně skupiny osob, které pily alkohol zdrženlivě. Autoři doslova uvádějí, že „snížení spotřeby alkoholu i u lehkých a mírných konzumentů alkoholu prospívá jejich kardiovaskulárnímu zdraví“ (Holmes a spol., 2014).

Příznivý efekt tzv. středomořské diety lze snadno přičíst jiným vlivům, než je alkohol (Chikritzhs a spol., 2015). K nim patří např. vyšší konzum zeleniny, vlákniny a rostlinných olejů. Řada novějších výzkumů také zpochybňuje pozitivní vliv malých dávek alkoholu na rizikové faktory srdečních onemocnění. Tito autoři dále zdůrazňují, že alkohol je jednou z hlavních celosvětových příčin předčasných úmrtí. V epidemiologických studiích týkajících se úmrtnosti v důsledku pití alkoholu by se s protektivním efektem alkoholu nemělo počítat. Lékař by nikdy neměl pacientům doporučovat pití alkoholu. Uvedená fakta by podle citovaných autorů měli brát v úvahu i politici.

V témže čísle časopisu Addiction M. Roerecke a J. Rehm uvádějí, že vliv malých dávek alkoholu na srdce je v současnosti nejasný. K tomu lze dodat, že i malé dávky alkoholu představují velké riziko v dopravě i v řadě dalších situací. Jsou zvláště nebezpečné u těhotných žen, dospívajících, lidí s násilnými sklony, u osob se zhoršeným sebeovládáním, u těch, kteří trpí řadou onemocnění včetně návykových, nebo jsou léčeni léky, které vstupují s alkoholem do nebezpečných interakcí. Trvalá abstinence od alkoholu se také doporučuje lidem, jejichž matka nebo otec byli závislí na alkoholu. (Fillmore K. et al.: Moderate Addict. Res. Theor. 14, 101–32, 2006; Holmes M. et al.: BMJ 349, g4164, 2014; Chikritzhs T. et al.: Addiction 110, 726– 727, 2015/5; Roerecke M., Rehm J.: Addiction 110, 723–724, 2015/5)