Bude zapotřebí „dětí tří rodičů“?

Nedávno byl ve Velké Británii schválen postup, s jehož pomocí lze předcházet přenosu dědičných onemocnění vyvolaných mutací DNA v mitochondriích. Ještě neutichly diskuse, zda to bylo správné rozhodnutí, a za techniku vytvářející „děti tří rodičů“ už se rýsuje náhrada.

Děti „tří rodičů“

Mitochondrie dědí potomek pouze od matky, která mu je předá ve vajíčku. Pokud má matka poškozenou dědičnou informaci v mitochondriích, může na dítě přenést závažné dědičné onemocnění. Poměrně komplikované techniky umožňují odebrat z vajíčka postižené ženy jadernou dědičnou informaci a přenést ji do vajíčka dárkyně, z kterého byla vlastní jaderná dědičná informace odstraněna. Jádro, kde se nachází drtivá většina dědičné informace, se tak „přestěhuje“ mezi mitochondrie se „zdravou“ DNA. Takto vzniklé vajíčko je z valné části „očištěné“ od mitochondrií s poškozenou DNA (viz Vesmír 94, 204, 2015/4).

Po oplození spermií vznikne z takového vajíčka embryo, které zdědilo polovinu jaderné dědičné informace od otce a druhou polovinu od matky. Mitochondrie s jejich dědičnou informací mu poskytla druhá žena – dárkyně vajíčka. Právě tato konstelace, kdy k celkové dědičné informaci budoucího dítěte malým podílem v podobě DNA mitochondrií přispívá „třetí osoba“, je předmětem kritiky. O „dětech tří rodičů“ vedou diskuse laici, zákonodárci i odborníci.