Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Můj soused vlk

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 191, 2015/4

Třetinu evropského kontinentu obývají velcí predátoři. Spatřit vlka, medvěda, rysa nebo rosomáka nemusí tedy být tak vzácné, jak to je v obecném povědomí zakotveno. Kvůli obrovským teritoriálním nárokům se totiž dlouho předpokládalo, že velkým predátorům zvoní v Evropě hrana. Dostatečně velké oblasti divočiny si fragmentovaný a nejhustěji osídlený kontinent nemohl dovolit. O to překvapivější bylo zjištění, že ve všech zemích kontinentální Evropy vyjma Beneluxu a Dánska dochází k reprodukci alespoň jednoho ze zmíněných druhů a současně jsou jejich populace v 21. století buď stabilní, nebo dokonce rostoucí (navíc Rusko, Bělorusko a Ukrajina nebyly do výzkumu zahrnuty!). Nejtolerantnější se k lidské přítomnosti ukázal být vlk. Koneckonců se jej také jako jediného z velké čtyřky podařilo domestikovat. Pro management je však důležité i rozpoznání tzv. hot spots, za něž jsou považovány Fenoskandie, jihovýchodní Evropa (Karpaty, Dinaridy, Balkán) a Pobaltí, kde se překrývají teritoria alespoň tří z šelem. Evropa je tak jedním z mála následováníhodných příkladů koexistence těchto šelem s člověkem. Za jeden z důvodů úspěšného soužití považují vědci mezinárodní koordinaci ochrany, tedy schopnost domluvit se. V tom se Evropané bezesporu dostali nejdále, byť důvodem nebylo ani tak zachránit šelmy, jako spíš nerozpoutat další válku. Mimoděk tuto schopnost potvrdili i autoři studie, jichž na manuskriptu spolupracovalo 76 napříč celým kontinentem. (Science 346, 1517–1519, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné