Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Můj soused vlk

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 191, 2015/4

Třetinu evropského kontinentu obývají velcí predátoři. Spatřit vlka, medvěda, rysa nebo rosomáka nemusí tedy být tak vzácné, jak to je v obecném povědomí zakotveno. Kvůli obrovským teritoriálním nárokům se totiž dlouho předpokládalo, že velkým predátorům zvoní v Evropě hrana. Dostatečně velké oblasti divočiny si fragmentovaný a nejhustěji osídlený kontinent nemohl dovolit. O to překvapivější bylo zjištění, že ve všech zemích kontinentální Evropy vyjma Beneluxu a Dánska dochází k reprodukci alespoň jednoho ze zmíněných druhů a současně jsou jejich populace v 21. století buď stabilní, nebo dokonce rostoucí (navíc Rusko, Bělorusko a Ukrajina nebyly do výzkumu zahrnuty!). Nejtolerantnější se k lidské přítomnosti ukázal být vlk. Koneckonců se jej také jako jediného z velké čtyřky podařilo domestikovat. Pro management je však důležité i rozpoznání tzv. hot spots, za něž jsou považovány Fenoskandie, jihovýchodní Evropa (Karpaty, Dinaridy, Balkán) a Pobaltí, kde se překrývají teritoria alespoň tří z šelem. Evropa je tak jedním z mála následováníhodných příkladů koexistence těchto šelem s člověkem. Za jeden z důvodů úspěšného soužití považují vědci mezinárodní koordinaci ochrany, tedy schopnost domluvit se. V tom se Evropané bezesporu dostali nejdále, byť důvodem nebylo ani tak zachránit šelmy, jako spíš nerozpoutat další válku. Mimoděk tuto schopnost potvrdili i autoři studie, jichž na manuskriptu spolupracovalo 76 napříč celým kontinentem. (Science 346, 1517–1519, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné