Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Můj soused vlk

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 191, 2015/4

Třetinu evropského kontinentu obývají velcí predátoři. Spatřit vlka, medvěda, rysa nebo rosomáka nemusí tedy být tak vzácné, jak to je v obecném povědomí zakotveno. Kvůli obrovským teritoriálním nárokům se totiž dlouho předpokládalo, že velkým predátorům zvoní v Evropě hrana. Dostatečně velké oblasti divočiny si fragmentovaný a nejhustěji osídlený kontinent nemohl dovolit. O to překvapivější bylo zjištění, že ve všech zemích kontinentální Evropy vyjma Beneluxu a Dánska dochází k reprodukci alespoň jednoho ze zmíněných druhů a současně jsou jejich populace v 21. století buď stabilní, nebo dokonce rostoucí (navíc Rusko, Bělorusko a Ukrajina nebyly do výzkumu zahrnuty!). Nejtolerantnější se k lidské přítomnosti ukázal být vlk. Koneckonců se jej také jako jediného z velké čtyřky podařilo domestikovat. Pro management je však důležité i rozpoznání tzv. hot spots, za něž jsou považovány Fenoskandie, jihovýchodní Evropa (Karpaty, Dinaridy, Balkán) a Pobaltí, kde se překrývají teritoria alespoň tří z šelem. Evropa je tak jedním z mála následováníhodných příkladů koexistence těchto šelem s člověkem. Za jeden z důvodů úspěšného soužití považují vědci mezinárodní koordinaci ochrany, tedy schopnost domluvit se. V tom se Evropané bezesporu dostali nejdále, byť důvodem nebylo ani tak zachránit šelmy, jako spíš nerozpoutat další válku. Mimoděk tuto schopnost potvrdili i autoři studie, jichž na manuskriptu spolupracovalo 76 napříč celým kontinentem. (Science 346, 1517–1519, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné