Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Kamenná slunce

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 209, 2015/4

V Risanském zálivu v Černé Hoře jsou ve skaliscích u silnice skvěle vyvinutá kamenná slunce. Daleko větší a početnější než ta v národní přírodní památce Kamenná slunce ve Středohoří u Hnojnic, o níž česká wikipedie tvrdí, že je „unikátem v celosvětovémměřítku“. Jsou ta „naše“ kamenná slunce skutečně unikátem, který se jinde nevyskytuje, nebo jde o jev v jiných krajinách běžný, nevzbuzující nějakou všeobecnou pozornost?

Leopold Kukačka

Způsob vzniku kamenných sluncí u Hnojnic v Českém středohoří je celkem výstižně popsán na s. 30 textu ke Geologické a přírodovědné mapě České středohoří od Vladimíra Cajze (ed.), vydal Český geologický ústav v roce 1996.

„Vznikla... čedičová brekcie. Přehřátá pára zvyšovala energii exploze. Byly strhávány úlomky okolní horniny a ty z nich, které nebyly rozdrceny, zůstaly jako xenolity v brekcii. V době chladnutí brekcie tyto vlhčí xenolity ochlazovaly své okolí, čedičovou brekcii. Vlivem teplotních rozdílů došlo ke vzniku kontrakčních puklin, které se paprsčitě rozbíhají od křídových xenolitů a vytvářejí velmi neobvyklá kamenná slunce.“

Těmi zachycenými úlomky okolních hornin (xenolity) jsou na Hnojnicích prachovce z vrstevního sledu křídových hornin, kterým explozivní brekcie procházela. K tomu lze dodat, že předložené vysvětlení nemusí být jediné platné (je otázka, zda decimetrové xenolity mohly samy vytvořit nezávislá centra chladnutí celého tělesa brekcie). V přírodě bývá radiální puklinatost hornin spojena s lineárními zdroji tepla, jak můžeme pozorovat v okolí komínovitých magmatických struktur nebo třeba na stopách po úderu blesku na skalním povrchu – fulguritech. Někdy je však obtížné rozhodnout, zda jsou tyto pukliny výsledkem opětovného chladnutí zahřáté horniny (kontrakční pukliny), nebo zda vznikly již při zahřátí v důsledku explozivního uvolnění energie přehřáté vody a páry.

Podobný jev jako na lokalitě Hnojnice je méně dokonale vyvinut ještě na jiných místech v Českém středohoří. Nikde jinde u nás ani ve světě jsem se s ním ale nesetkal i přes relativně časté odkrytí vulkanických brekcií s xenolity na lomových stěnách.

Na fotografiích pana Kukačky z Černé Hory jde s velkou pravděpodobností o jiný jev – radiální puklinatost, která vznikla při odstřelech vápencového masivu v souvislosti se stavbou silnice. Třeba by bylo možné na některých místech ještě najít zbytky návrtů pro uložení výbušniny. Podobných člověkem vytvořených „sluncí“ je u nás poměrně velký počet v nejrůznějších horninách, například v pískovci pod rozhlednou na vrcholu Děčínského Sněžníku nebo v různých starších vápencových lomech v okolí Prahy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jiří Adamovič

Mgr. Jiří Adamovič, CSc. (*1965) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV CR v Praze se zabývá geologií sedimentárních pánví.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné