Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Aby se kamínky nevydrolily

Pár poznámek k dnešnímu stylu vědecké práce
 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 197, 2015/4

Věda se vyvíjí v rámci určitých vzorců myšlení, takzvaných paradigmat, která se vždy po nějaké době mění. V minulém čísle (Vesmír 94, 136, 2015/3) bylo pojednáno o významných objevech v genetice, jež způsobily změnu paradigmatu a vedly k evolučnímu myšlení označovanému jako postneodarwinismus. Protože součástí paradigmatu jsou podle jeho definice (v duchu koncepce Thomase Kuhna) i postoje a metody práce vědců, pozastavme se v pár poznámkách u některých charakteristických rysů práce dnešních vědců.

Poznámka první – zátěž byrokracie

Balvanem na nohách dnešní vědy je byrokracie. Ta tam je doba vědců, kteří bádali pouze pro své potěšení, třebaže jejich materiální podmínky často bývaly obtížné. Dnešní vědec je součástí stále rychleji se točícího kolotoče žádostí o granty, publikování výsledků, hlášení výsledků agenturám i nadřízeným, pravidelných evaluací i ročních zpráv ústavů, výkazů práce (pro něž se ujalo krásné označení „tajmšít“), kde musí být uvedeno, co vědec který den dělal a s kým se sešel; ba dokonce musí schůzky dokumentovat fotograficky. Navíc opakovaně bojuje s recenzenty ve vědeckých časopisech, je předmětem nejrůznějších scientometrických analýz. Čas vědce je stále fragmentovanější a možnost ponořit se do nějakého problému na dlouhé hodiny či dny je dnes již těžko realizovatelným snem. Kdoví, jak by dnes přežili mnich Gregor Mendel či šlechtic Charles Darwin…

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...