Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pikoherbivoři, průhledné krávy oceánů

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 145, 2015/3

Je stále ještě možné objevit v ekologii novou Ameriku? Japonským vědcům se to poměrně nedávno podařilo na poli světových vodních ekosystémů.

Díky moderním metodám molekulární biologie1) se ukázalo, že celou polovinu primární produkce oceánů tvoří pikoplanktonní sinice a řasy (Vesmír 73, 708, 1994/12). Do té doby byly pro nás neviditelné. Jejich rozměry nepřesahují 3 μm, a tím jsou na samé hranici rozlišitelnosti optické mikroskopie. Příslovečné hledání jehly v kupce sena se pro mnohé vědce změnilo na hledání pikoplanktonu v oceánu. Kokální sinice, které obývají většiny vod všech oceánů, patří do rodů ProchlorococcusSynechococcus. Mezi pikoplanktonní eukaryota – řasy – patří vůbec nejmenší známé volně žijící eukaryotní organismy (např. kosmopolitní mořská zelená řasa Ostreococcus tauri, viz Vesmír 73, 708, 1994/12). Dohromady představují více než 75 % celkové primární produkce vodních ekosystémů. V potravním řetězci jsou nepostradatelné, podobně jako i v ukládání oxidu uhličitého nebo produkci kyslíku.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Pilátová

Bc. Jana Pilátová (*1990) studuje protistologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde se zabývá sladkovodními i mořskými mikroskopickými řasami a jejich metabolismem.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné