Člověk nemůže být zahořklý

Před patnácti lety jste objevil prameny Amazonky, definitivně jste „opravil“ 300 let platné mapy českého jezuity Samuela Fritze.¹⁾ Co ještě mohou geografové po světě hledat?

Geografové se o práci bát nemusí. Klimatolog profesor Prošek nedávno založil antarktickou stanici a navázal na staré tradice polárních výzkumů české geografie, jsme teď nejmenší stát, který má svou výzkumnou stanici na Antarktidě. Naši geografové bádají coby součást světové komunity také v Arktidě, na Špicberkách, my, fyzičtí geografové zkoumáme úbytek ledovců v Andách či v Kyrgyzstánu, řešíme aktuální přírodní rizika a jejich dopady na lidskou společnost. A to nemluvím o geografech sociálních, kteří se zabývají celospolečensky důležitými otázkami urbanizace, mezinárodních migrací, regionálního rozvoje…

Mluvíte o světových rizicích – jak vypadají?

Ve velehorách světa ubývají ledovce a mění se celá přírodní sféra. Nadbytek vody znamená povodně, sesuvy půdy, kamenné či bahenní proudy. Tam, kde už ledovce roztály, řeky pomalu ztrácejí vodu a začíná období sucha. Taková situace je patrná na jihu Peru, v bolívijském Altiplanu, v severním Chile. Můj kolega z katedry zkoumá rizika sesuvů a skalních řícení na Machu Picchu, která ohrožují tuto legendární citadelu.²⁾ Stejný problém řešíme v Kyrgyzstánu: s tajícími ledovci přitéká do horských jezer obrovské množství vody, jejich hráze tvořené nezpevněnou sutí morén se pod tlakem vody protrhávají.