Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Kolaps státu se dotkl i medvědů

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 71, 2015/2

Politické nepokoje mohou zapříčinit nejen pád vlády a zhroucení celého režimu, ale pravděpodobně negativně ovlivňují i volně žijící živočichy. Tvrdí to autoři lednové studie v časopisu Conservation Biology, kteří zjistili, že po rozpadu Sovětského svazu se dramaticky snížila početnost populací některých velkých savců. Analýzu opírají o údaje ruské Federální agentury pro monitoring lovné zvěře, která každoročně vydává odhady početnosti velkých savců. Tato bohatá databanka obsahuje údaje z téměř 50 000 měření. Vědci se soustředili na údaje z let 1981–2010, tedy úsek zahrnující i rok 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Sledovali přitom početnost osmi velkých savců: srnců, jelenů, sobů, losů, divokých prasat, hnědých medvědů, rysů a vlků. Analýza dat odhalila významné změny v jejich počtech. U všech velkých savců (s výjimkou vlka) bezprostředně po pádu sovětského režimu pokleslo tempo růstu populace. U tří sledovaných druhů – divočáka, losa a hnědého medvěda – bylo zpomalení růstu populace velmi výrazné celé desetiletí po pádu režimu, a to nejméně na 85 % sledovaných území. S tím ostře kontrastuje situace ve vlčích populacích, které se mezi lety 1992 a 2000 rozrostly o více než 150 % stavu před politickou změnou. Savci v politicky stabilních oblastech Severní Ameriky a Evropy podobné výkyvy během sledovaného třicetiletého období nezažili.

Za takto zjištěnými změnami vidí autorský tým chyby v hospodaření s volně žijícími zvířaty, k nimž došlo po politickém převratu. Po zhroucení ekonomiky byla některá zemědělská družstva a statky opuštěny. Lidé se proto kvůli zajištění obživy uchylovali k lovu a pytláctví. Nedostatečná vládní ochrana volně žijících živočichů a z ní vyplývající nedostatečná kontrola stavů patrně zapříčinila zvýšení stavu vlků, což mohlo počet ostatních sledovaných savců dále nepříznivě ovlivnit. Po r. 2000 se některé popisované trendy obrátily. Kupříkladu stav srnce obecného v roce 2010 předčil stavy v celém sledovaném období. Zatím, bez silnějších důkazů, není možné hovořit o přímé souvislosti mezi politickou změnou v Rusku a pozorovanými změnami stavu savčích populací. Přesto výzkum upozorňuje na významný vliv socioekonomických šoků na populace volně žijících zvířat a případnou potřebu vyvinout zvýšené úsilí pro jejich ochranu v průběhu těchto časů. (Conservation Biology, onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cobi.12450/full )

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.

Janáč Marek

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...