Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Kolaps státu se dotkl i medvědů

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 71, 2015/2

Politické nepokoje mohou zapříčinit nejen pád vlády a zhroucení celého režimu, ale pravděpodobně negativně ovlivňují i volně žijící živočichy. Tvrdí to autoři lednové studie v časopisu Conservation Biology, kteří zjistili, že po rozpadu Sovětského svazu se dramaticky snížila početnost populací některých velkých savců. Analýzu opírají o údaje ruské Federální agentury pro monitoring lovné zvěře, která každoročně vydává odhady početnosti velkých savců. Tato bohatá databanka obsahuje údaje z téměř 50 000 měření. Vědci se soustředili na údaje z let 1981–2010, tedy úsek zahrnující i rok 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Sledovali přitom početnost osmi velkých savců: srnců, jelenů, sobů, losů, divokých prasat, hnědých medvědů, rysů a vlků. Analýza dat odhalila významné změny v jejich počtech. U všech velkých savců (s výjimkou vlka) bezprostředně po pádu sovětského režimu pokleslo tempo růstu populace. U tří sledovaných druhů – divočáka, losa a hnědého medvěda – bylo zpomalení růstu populace velmi výrazné celé desetiletí po pádu režimu, a to nejméně na 85 % sledovaných území. S tím ostře kontrastuje situace ve vlčích populacích, které se mezi lety 1992 a 2000 rozrostly o více než 150 % stavu před politickou změnou. Savci v politicky stabilních oblastech Severní Ameriky a Evropy podobné výkyvy během sledovaného třicetiletého období nezažili.

Za takto zjištěnými změnami vidí autorský tým chyby v hospodaření s volně žijícími zvířaty, k nimž došlo po politickém převratu. Po zhroucení ekonomiky byla některá zemědělská družstva a statky opuštěny. Lidé se proto kvůli zajištění obživy uchylovali k lovu a pytláctví. Nedostatečná vládní ochrana volně žijících živočichů a z ní vyplývající nedostatečná kontrola stavů patrně zapříčinila zvýšení stavu vlků, což mohlo počet ostatních sledovaných savců dále nepříznivě ovlivnit. Po r. 2000 se některé popisované trendy obrátily. Kupříkladu stav srnce obecného v roce 2010 předčil stavy v celém sledovaném období. Zatím, bez silnějších důkazů, není možné hovořit o přímé souvislosti mezi politickou změnou v Rusku a pozorovanými změnami stavu savčích populací. Přesto výzkum upozorňuje na významný vliv socioekonomických šoků na populace volně žijících zvířat a případnou potřebu vyvinout zvýšené úsilí pro jejich ochranu v průběhu těchto časů. (Conservation Biology, onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cobi.12450/full )

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...