Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kolaps státu se dotkl i medvědů

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 71, 2015/2

Politické nepokoje mohou zapříčinit nejen pád vlády a zhroucení celého režimu, ale pravděpodobně negativně ovlivňují i volně žijící živočichy. Tvrdí to autoři lednové studie v časopisu Conservation Biology, kteří zjistili, že po rozpadu Sovětského svazu se dramaticky snížila početnost populací některých velkých savců. Analýzu opírají o údaje ruské Federální agentury pro monitoring lovné zvěře, která každoročně vydává odhady početnosti velkých savců. Tato bohatá databanka obsahuje údaje z téměř 50 000 měření. Vědci se soustředili na údaje z let 1981–2010, tedy úsek zahrnující i rok 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Sledovali přitom početnost osmi velkých savců: srnců, jelenů, sobů, losů, divokých prasat, hnědých medvědů, rysů a vlků. Analýza dat odhalila významné změny v jejich počtech. U všech velkých savců (s výjimkou vlka) bezprostředně po pádu sovětského režimu pokleslo tempo růstu populace. U tří sledovaných druhů – divočáka, losa a hnědého medvěda – bylo zpomalení růstu populace velmi výrazné celé desetiletí po pádu režimu, a to nejméně na 85 % sledovaných území. S tím ostře kontrastuje situace ve vlčích populacích, které se mezi lety 1992 a 2000 rozrostly o více než 150 % stavu před politickou změnou. Savci v politicky stabilních oblastech Severní Ameriky a Evropy podobné výkyvy během sledovaného třicetiletého období nezažili.

Za takto zjištěnými změnami vidí autorský tým chyby v hospodaření s volně žijícími zvířaty, k nimž došlo po politickém převratu. Po zhroucení ekonomiky byla některá zemědělská družstva a statky opuštěny. Lidé se proto kvůli zajištění obživy uchylovali k lovu a pytláctví. Nedostatečná vládní ochrana volně žijících živočichů a z ní vyplývající nedostatečná kontrola stavů patrně zapříčinila zvýšení stavu vlků, což mohlo počet ostatních sledovaných savců dále nepříznivě ovlivnit. Po r. 2000 se některé popisované trendy obrátily. Kupříkladu stav srnce obecného v roce 2010 předčil stavy v celém sledovaném období. Zatím, bez silnějších důkazů, není možné hovořit o přímé souvislosti mezi politickou změnou v Rusku a pozorovanými změnami stavu savčích populací. Přesto výzkum upozorňuje na významný vliv socioekonomických šoků na populace volně žijících zvířat a případnou potřebu vyvinout zvýšené úsilí pro jejich ochranu v průběhu těchto časů. (Conservation Biology, onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cobi.12450/full )

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...