Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Kolaps státu se dotkl i medvědů

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 71, 2015/2

Politické nepokoje mohou zapříčinit nejen pád vlády a zhroucení celého režimu, ale pravděpodobně negativně ovlivňují i volně žijící živočichy. Tvrdí to autoři lednové studie v časopisu Conservation Biology, kteří zjistili, že po rozpadu Sovětského svazu se dramaticky snížila početnost populací některých velkých savců. Analýzu opírají o údaje ruské Federální agentury pro monitoring lovné zvěře, která každoročně vydává odhady početnosti velkých savců. Tato bohatá databanka obsahuje údaje z téměř 50 000 měření. Vědci se soustředili na údaje z let 1981–2010, tedy úsek zahrnující i rok 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Sledovali přitom početnost osmi velkých savců: srnců, jelenů, sobů, losů, divokých prasat, hnědých medvědů, rysů a vlků. Analýza dat odhalila významné změny v jejich počtech. U všech velkých savců (s výjimkou vlka) bezprostředně po pádu sovětského režimu pokleslo tempo růstu populace. U tří sledovaných druhů – divočáka, losa a hnědého medvěda – bylo zpomalení růstu populace velmi výrazné celé desetiletí po pádu režimu, a to nejméně na 85 % sledovaných území. S tím ostře kontrastuje situace ve vlčích populacích, které se mezi lety 1992 a 2000 rozrostly o více než 150 % stavu před politickou změnou. Savci v politicky stabilních oblastech Severní Ameriky a Evropy podobné výkyvy během sledovaného třicetiletého období nezažili.

Za takto zjištěnými změnami vidí autorský tým chyby v hospodaření s volně žijícími zvířaty, k nimž došlo po politickém převratu. Po zhroucení ekonomiky byla některá zemědělská družstva a statky opuštěny. Lidé se proto kvůli zajištění obživy uchylovali k lovu a pytláctví. Nedostatečná vládní ochrana volně žijících živočichů a z ní vyplývající nedostatečná kontrola stavů patrně zapříčinila zvýšení stavu vlků, což mohlo počet ostatních sledovaných savců dále nepříznivě ovlivnit. Po r. 2000 se některé popisované trendy obrátily. Kupříkladu stav srnce obecného v roce 2010 předčil stavy v celém sledovaném období. Zatím, bez silnějších důkazů, není možné hovořit o přímé souvislosti mezi politickou změnou v Rusku a pozorovanými změnami stavu savčích populací. Přesto výzkum upozorňuje na významný vliv socioekonomických šoků na populace volně žijících zvířat a případnou potřebu vyvinout zvýšené úsilí pro jejich ochranu v průběhu těchto časů. (Conservation Biology, onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cobi.12450/full )

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Co vůbec znamená mít na vybranou?

Co vůbec znamená mít na vybranou? uzamčeno

Petr Tureček  |  24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...