Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Když fouká, slunéčka drží dietu (nedobrovolně)

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 70, 2015/2

Málokterý biolog při zkoumání dopadů globální změny klimatu zaměří svou pozornost na vítr. Přitom trend v poklesu průměrné rychlosti větru je výrazně strmější než u často propíraného růstu teploty. Příčinou slábnoucích větrů může být zmenšující se teplotní rozdíl mezi póly a rovníkem, ale částečně třeba i překážky proudění vzduchu při povrchu Země (lidské stavby, zalesňování otevřených biotopů atd.). Že vítr významně ovlivňuje interakce mezi hmyzími predátory a jejich kořistí, ukázal Brandon Barton z Wisconsinské univerzity v Madisonu. V sérii polních a laboratorních experimentů odhalil negativní vliv větru na úspěšnost predace slunéček Harmonia axyridis na mšicích Aphis glycines. V nepřítomnosti slunéček nebyla početnost mšic samotným větrem nikterak ovlivněna. Když však byly mšice na rostlinách sóji ve společnosti slunéček, pak se jim mnohem lépe dařilo ve větru než při bezvětří. Elegantním způsobem byl za laboratorních podmínek odhalen i mechanismus nepřímého působení větru na studovanou potravní interakci. Úspěšnost predace byla stejně snížena při větrných poryvech (simulovaných hýbajícím se větrákem) jako při pouhém „hýbání“ rostlinou o stejné frekvenci (pomocí stroje tahajícího za nit upevněnou k rostlině). Pravděpodobně tak na interakci mezi slunéčky a mšicemi nemá vliv změna mikroklimatu způsobená větrem, ale spíš samotný pohyb rostliny. To potvrzuje i pozorování, že slunéčkům trvalo vyšplhání na rostlinu a nalezení mšice pětkrát déle za větru a během jedné hodiny slunéčka zkonzumovala třikrát více mšic při bezvětří než ve větru. (Ecology 95, 2375–2381, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Knapp

 

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné