Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Fyzika je vědou o fyzice

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 679, 2015/12

Pod kůži zažrané „pravdy“, bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí, nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Podívejte se nejdříve na titul plakátu vpravo dole a zkuste ho přeložit do češtiny.

Mnozí mi říkají, ať s tím už dám pokoj, přece si všichni rozumíme. Už jsem o tom psal i do Vesmíru. Přesto žasnu, jak vědci, kteří si přece tolik (kolik vlastně?) dají záležet na jasnosti a čistotě pojmů, v posledním čtvrtstoletí propadli kouzlu podobných pleonasmů, jako je ten v záhlaví. Angličtina, zdá se, zcela ztratila cit pro to, že existuje rozdíl mezi naukou a jejím předmětem; a my jsme to převzali. Doklady se najdou snad v každém článku i v těch nejprestižnějších časopisech, není ani třeba dlouho hledat. Známý biochemik se mě ptal, jak se podle mne dá formulovat sdělení, že buňka dělá buněčnou biologii. Sice ji nedělá, ale tvrzení „v buňce probíhají životní procesy, které může (ale nemusí) studovat buněčná biologie“ je, uznejte, zbytečně dlouhé. Když podobnou větu vytknu jakožto oponent studentovi, ťuká si celá komise i s obecenstvem na své pomyslné čelo, za kterým se skrývá kolektivní neurofyziologie. (Mimochodem: vědou o fyzice je epistemologie a také dějiny vědy).

Na jaké že sympozium nás to tedy zvou do Heidelbergu? Korektní překlad by měl znít asi takto: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost určují povahu biologie.

Mohla by to snad být i pravda, přestože představa nauky smýkané náhodou či módou ne každého nadchne. Přiložený program naznačuje korektnější variantu: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost tvarují živé bytosti.

Drobnost, že – vždyť si všichni rozumíme. Jisté zážitky v dětství formují dětskou psychologii; moje srdce zatím ještě provádí fyziologii, možná že ani ne patologickou; zapsaný text je samozřejmě jazyk (dokonce i DNA je jazyk podle některých lingvistů i biologů); podobně dějiny (historiografie) a historie jsou totéž (takže dějepisci píšou nebo přepisují nikoli dějiny, ale rovnou historii; ne nadarmo se v angličtině obojímu říká history) ap.

Solnohrad je hlavním městem Solnohrad – dnes už by to Kischovu babičku nerozčílilo, jen by se to poněkud projevilo na její psychologii.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...