Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Fyzika je vědou o fyzice

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 679, 2015/12

Pod kůži zažrané „pravdy“, bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí, nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Podívejte se nejdříve na titul plakátu vpravo dole a zkuste ho přeložit do češtiny.

Mnozí mi říkají, ať s tím už dám pokoj, přece si všichni rozumíme. Už jsem o tom psal i do Vesmíru. Přesto žasnu, jak vědci, kteří si přece tolik (kolik vlastně?) dají záležet na jasnosti a čistotě pojmů, v posledním čtvrtstoletí propadli kouzlu podobných pleonasmů, jako je ten v záhlaví. Angličtina, zdá se, zcela ztratila cit pro to, že existuje rozdíl mezi naukou a jejím předmětem; a my jsme to převzali. Doklady se najdou snad v každém článku i v těch nejprestižnějších časopisech, není ani třeba dlouho hledat. Známý biochemik se mě ptal, jak se podle mne dá formulovat sdělení, že buňka dělá buněčnou biologii. Sice ji nedělá, ale tvrzení „v buňce probíhají životní procesy, které může (ale nemusí) studovat buněčná biologie“ je, uznejte, zbytečně dlouhé. Když podobnou větu vytknu jakožto oponent studentovi, ťuká si celá komise i s obecenstvem na své pomyslné čelo, za kterým se skrývá kolektivní neurofyziologie. (Mimochodem: vědou o fyzice je epistemologie a také dějiny vědy).

Na jaké že sympozium nás to tedy zvou do Heidelbergu? Korektní překlad by měl znít asi takto: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost určují povahu biologie.

Mohla by to snad být i pravda, přestože představa nauky smýkané náhodou či módou ne každého nadchne. Přiložený program naznačuje korektnější variantu: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost tvarují živé bytosti.

Drobnost, že – vždyť si všichni rozumíme. Jisté zážitky v dětství formují dětskou psychologii; moje srdce zatím ještě provádí fyziologii, možná že ani ne patologickou; zapsaný text je samozřejmě jazyk (dokonce i DNA je jazyk podle některých lingvistů i biologů); podobně dějiny (historiografie) a historie jsou totéž (takže dějepisci píšou nebo přepisují nikoli dějiny, ale rovnou historii; ne nadarmo se v angličtině obojímu říká history) ap.

Solnohrad je hlavním městem Solnohrad – dnes už by to Kischovu babičku nerozčílilo, jen by se to poněkud projevilo na její psychologii.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.