Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Fyzika je vědou o fyzice

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 679, 2015/12

Pod kůži zažrané „pravdy“, bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí, nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Podívejte se nejdříve na titul plakátu vpravo dole a zkuste ho přeložit do češtiny.

Mnozí mi říkají, ať s tím už dám pokoj, přece si všichni rozumíme. Už jsem o tom psal i do Vesmíru. Přesto žasnu, jak vědci, kteří si přece tolik (kolik vlastně?) dají záležet na jasnosti a čistotě pojmů, v posledním čtvrtstoletí propadli kouzlu podobných pleonasmů, jako je ten v záhlaví. Angličtina, zdá se, zcela ztratila cit pro to, že existuje rozdíl mezi naukou a jejím předmětem; a my jsme to převzali. Doklady se najdou snad v každém článku i v těch nejprestižnějších časopisech, není ani třeba dlouho hledat. Známý biochemik se mě ptal, jak se podle mne dá formulovat sdělení, že buňka dělá buněčnou biologii. Sice ji nedělá, ale tvrzení „v buňce probíhají životní procesy, které může (ale nemusí) studovat buněčná biologie“ je, uznejte, zbytečně dlouhé. Když podobnou větu vytknu jakožto oponent studentovi, ťuká si celá komise i s obecenstvem na své pomyslné čelo, za kterým se skrývá kolektivní neurofyziologie. (Mimochodem: vědou o fyzice je epistemologie a také dějiny vědy).

Na jaké že sympozium nás to tedy zvou do Heidelbergu? Korektní překlad by měl znít asi takto: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost určují povahu biologie.

Mohla by to snad být i pravda, přestože představa nauky smýkané náhodou či módou ne každého nadchne. Přiložený program naznačuje korektnější variantu: Pouhou náhodou? Náhoda a proměnlivost tvarují živé bytosti.

Drobnost, že – vždyť si všichni rozumíme. Jisté zážitky v dětství formují dětskou psychologii; moje srdce zatím ještě provádí fyziologii, možná že ani ne patologickou; zapsaný text je samozřejmě jazyk (dokonce i DNA je jazyk podle některých lingvistů i biologů); podobně dějiny (historiografie) a historie jsou totéž (takže dějepisci píšou nebo přepisují nikoli dějiny, ale rovnou historii; ne nadarmo se v angličtině obojímu říká history) ap.

Solnohrad je hlavním městem Solnohrad – dnes už by to Kischovu babičku nerozčílilo, jen by se to poněkud projevilo na její psychologii.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné