Tuky snižují pocit nasycení: inhibují nervové receptory v žaludku

Bystří čtenáři si pamatují, že ve Vesmíru se občas objeví zmínka o iontových membránových receptorech TRP (transient receptor potentials) – kanálech, které zprostředkovávají mechanické, tepelné a bolestivé vjemy z periferie těla (viz např. Vesmír 87, 578, 2008/9). Vzpomenou si možná i na to, že některé z nich, jako je vaniloidní TRPV1, jsou příčinou pálivosti až bolestivosti kapsaicinu z papriček a že právě pálivá jídla pomáhají při snahách snížit příjem jídla (Vesmír 92, 570, 2013/10). Obě poslední fakta propojuje nedávná studie o tom, že jsou to právě receptory TRPV1 v žaludku, které vyvolávají v mozku pocit nasycení, když na ně působí pálivá jídla s kapsaicinem. Je to podobný pocit sytosti, jako když se receptory TRP dráždí mechanickým roztažením žaludku po vydatném jídle. V horní části žaludku jsou totiž senzitivní gangliová vlákna bloudivého nervu (n. vagus) vybavena právě receptory TRPV1. Studie na myších, geneticky zbavených receptorů TRPV1, ukázala jejich výjimečný význam pro regulaci množství pozřené potravy (PMID: 26285043).

A přejídání? Mimo psychické důvody – jídlo zvyšuje protistresové vylučování serotoninu a dopaminu v mozku – je způsobeno zřejmě tím, že se oslabuje přirozená regulace sytosti v žaludku, a to díky tukům v potravě. Když byly „divoké“ laboratorní myšky krmeny vysokotukovou dietou, spotřeba potravy vedoucí k otylosti byla u nich vyšší než u transgenních myší bez TRPV1. Ukázalo se, že právě tuky vyřazují receptory TRP – tyto senzory sytosti. Platí-li to také u lidí, lze s nadsázkou říct, že když začneme nejdřív jíst opečenou uzeninu, špek či slaninu, pak se mechanické kapsaicinové receptory bloudivého nervu ve stěně žaludku poměrně rychle znecitlivují a my pak pokračujeme v jídle mnohem déle. Bohužel je to vítáno jen našimi mozkovými centry libosti a tukovými buňkami v podkoží, které se radostně plní a zaoblují naše tvary. Ale už méně v orgánech, které také tukovatí (steatóza jater aj.). A už vůbec se neraduje zanícená výstelka našich cév, kde se plíživě připravují aterosklerotické změny – minová pole cévních příhod a infarktů, jak tvrdí zastánci lipidové teorie aterosklerózy (např. PMID: 25816732). Připomeňme, že před více než 100 lety fyziolog Nikolaj Aničkov vyvolával rychlé kornatění aorty králíků dietou z vajec, masa a mléka (PMID: 24484612). Dodnes je mi záhadou, jak tyto ubohé pojídače pampeliškového listí a sena přinutil, aby se živili touto v podstatě anglickou snídaní.