TRP a trpící pacienti
Anestetika změnila malé i velké chirurgické výkony na téměř bezbolestné události. Ta inhalační a nitrožilní likvidují bolest na úrovni mozkových center a lokální anestetika typu novokainu brání vzniku a vedení impulzů v periferních nervech tím, že zablokují Na+ iontové kanály. Mnozí z nás si ale vzpomenou na silnou pooperační bolest poté, co tkáně „přijdou k sobě“ nebo když se probudíme z narkózy. Anestetika totiž nejen blokují vzestupné senzorické dráhy, což je dobře, ale paradoxně aktivují některé periferní receptory bolesti, což dobře není. Tuto aktivaci nevnímáme během anestezie, protože jsou blokovány nervové kabely, ale až potom, když už odezní jejich účinek na iontové kanály ve výběžcích neuronů – axonech. Nedávno se podařilo zjistit a prokázat, co je příčinou této receptorové aktivace bolesti, a tím byla naznačena cesta k snížení pooperačních bolestí (PNAS 105, 8784, 2008).
Ukázalo se, že se mnohá inhalační i lokální anestetika v klinicky používaných dávkách vážou na TRPkanály 1) nervových zakončení. Své jméno kanály získaly podle toho, že neurony TRPknokautovaných banánových mušek odpovídají na trvalé světlo přechodným membránovým proudem. V centrální i periferní nervové soustavě se vnímání a modulace bolesti účastní skupina TRPvaniloidních receptorů. Ty reagují na bolestivé podněty, například na teploty nad 43 °C, na pálivý kapsaicin z chilli papriček, na mediátory zánětu či na snížené pH při poškození tkání. V pokusech in vitro na modelových HEK buňkách 2) a myších senzorických neuronech se z několika podtypů TRP otevíraly jen kanály TRPA1, a to ve stejné míře při působení pálivých či bolest způsobujících látek a krátkých alkoholů jako po aplikaci inhalačních anestetik – izofluranu a desfluranu. Naproti tomu u senzorických neuronů z myší knokautovaných na TRPA1 odpovědi na anestetika zmizely. Těmto myším ani příliš neopuchlo ucho v standardním testu neurogenního zánětu po injekci hořčičného oleje, ani neprojevovaly výrazně bolestivé chování.
Zájem o TRPkanály v nejrůznějších buňkách už několik let vzrůstá. Není divu, vždyť se účastní mnoha normálních a patofyziologických procesů, od výlevu neuropřenašečových váčků (PNAS 105, 8304, 2008) přes obezitu (Circ. Res. 100, 934, 2007; FEBS Lett. 582, 2257, 2008), pozitivní působení kanabinoidů (J. Neurosci. 28, 1064, 2008) až po nádorové bujení (BMC Cancer 8, 125, 2008).
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [273,1 kB]