Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

TRP a trpící pacienti

Obměňování bolesti
 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 578, 2008/9

Anestetika změnila malé i velké chirurgické výkony na téměř bezbolestné události. Ta inhalační a nitrožilní likvidují bolest na úrovni mozkových center a lokální anestetika typu novokainu brání vzniku a vedení impulzů v periferních nervech tím, že zablokují Na+ iontové kanály. Mnozí z nás si ale vzpomenou na silnou pooperační bolest poté, co tkáně „přijdou k sobě“ nebo když se probudíme z narkózy. Anestetika totiž nejen blokují vzestupné senzorické dráhy, což je dobře, ale paradoxně aktivují některé periferní receptory bolesti, což dobře není. Tuto aktivaci nevnímáme během anestezie, protože jsou blokovány nervové kabely, ale až potom, když už odezní jejich účinek na iontové kanály ve výběžcích neuronů – axonech. Nedávno se podařilo zjistit a prokázat, co je příčinou této receptorové aktivace bolesti, a tím byla naznačena cesta k snížení pooperačních bolestí (PNAS 105, 8784, 2008).

Ukázalo se, že se mnohá inhalační i lokální anestetika v klinicky používaných dávkách vážou na TRPkanály 1) nervových zakončení. Své jméno kanály získaly podle toho, že neurony TRPknokautovaných banánových mušek odpovídají na trvalé světlo přechodným membránovým proudem. V centrální i periferní nervové soustavě se vnímání a modulace bolesti účastní skupina TRPvaniloidních receptorů. Ty reagují na bolestivé podněty, například na teploty nad 43 °C, na pálivý kapsaicin z chilli papriček, na mediátory zánětu či na snížené pH při poškození tkání. V pokusech in vitro na modelových HEK buňkách 2) a myších senzorických neuronech se z několika podtypů TRP otevíraly jen kanály TRPA1, a to ve stejné míře při působení pálivých či bolest způsobujících látek a krátkých alkoholů jako po aplikaci inhalačních anestetik – izofluranu a desfluranu. Naproti tomu u senzorických neuronů z myší knokautovaných na TRPA1 odpovědi na anestetika zmizely. Těmto myším ani příliš neopuchlo ucho v standardním testu neurogenního zánětu po injekci hořčičného oleje, ani neprojevovaly výrazně bolestivé chování.

Zájem o TRPkanály v nejrůznějších buňkách už několik let vzrůstá. Není divu, vždyť se účastní mnoha normálních a patofyziologických procesů, od výlevu neuropřenašečových váčků (PNAS 105, 8304, 2008) přes obezitu (Circ. Res. 100, 934, 2007; FEBS Lett. 582, 2257, 2008), pozitivní působení kanabinoidů (J. Neurosci. 28, 1064, 2008) až po nádorové bujení (BMC Cancer 8, 125, 2008).

Poznámky

1) TRP-kanály – transient receptor potential channels.
2) Pozn. red.: HEK-buňky – human embryonic kidney cells, buněčný klon embryonálních buněk získaných z ledvin potracených plodů. Používá se v buněčné biologii od sedmdesátých let 20. století.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...