Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Nejstarší vyobrazení mužské obřízky

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 646, 2015/11

Slavný řecký cestovatel a historik Hérodotos, který údajně navštívil Egypt někdy mezi léty 450–440 př. n. l., zanechal ve svých Dějinách obsáhlý přehled historie země na Nilu a popis zvyků jejích obyvatel.

Mimo jiné o nich uvedl (II, 37): „Jsou daleko nejzbožnější ze všech lidí a spravují se takovýmito obyčeji: Pijí z bronzových nádob, které denně vyplachují, a to nikoli jen někdo tu a tam, nýbrž všichni. Oděvy nosí plátěné, vždy čerstvě vyprané, na což velice dbají. Pohlavní údy si obřezávají kvůli čistotě, dávají totiž přednost čistotnosti před pěkným vzhledem.“ (Překlad Jaroslava Šonky, 1972.) Podle tohoto Hérodotova tvrzení by tedy mužská obřízka měla být ve starověkém Egyptě zcela běžným a rozšířeným jevem. Svědectví dochovaných staroegyptských hmotných, ikonografických a písemných pramenů však už tak jednoznačné není.

I když se dochovaly mumie obřezaných mužů i jejich reliéfy a sochy pocházející ze všech období egyptských dějin, přece jenom jde pouze o malou část mužské populace, což svědčí přinejmenším o tom, že mužská obřízka nebyla závazná. Dochované prameny se přitom týkají převážně příslušníků vyšší a střední společenské vrstvy. Pokud jde o okruh panovníka – boha žijícího na zemi – a královské rodiny, pak ze všech známých a zkoumaných mumií staroegyptských vládců obřízku jednoznačně prokazují pouze mumie Amenhotepa II. (zemřel okolo roku 1398 př. n. l.) a jeho syna Thutmose IV. (zemřel přibližně 1387 př. n. l.).

Donedávna jediné známé vyobrazení vlastního úkonu obřezávání malého chlapce je vytesané do vápencové stěny chrámu Chonsua- Dítěte v Karnaku. Pochází z doby okolo roku 900 př. n. l. a zachycuje klečícího boha, který za asistence bohyně obřezává nastupujícího mladého krále a jeho „dvojníka“ (životní sílu ka), jenž v oficiální královské ideologii symbolizoval předávání neomezené moci od předchozích božích vládců (podrobněji o mužské i ženské obřízce ve starověkém Egyptě viz

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (*1952) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Je členem Českého egyptologického ústavu UK a pravidelně se podílí na organizování jeho archeologických expedic do Abúsíru. Zabývá se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednáší na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starém Egyptě
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné