Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

A přece kódují!

Překvapivá odpověď na zdánlivě nesmyslnou otázku: „Co kódují nekódující ribonukleové kyseliny?“
 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 608, 2015/11

Některé ribonukleové kyseliny ignorují pravidlo, podle kterého se na základě v nich uložené instrukce nevytvářejí nové řetězce aminokyselin, a produkují početnou kategorii peptidů se zajímavými účinky.

Na ribonukleové kyseliny (RNA) nahlížela věda dlouho jako na trpné prostředníky mezi dědičnou informací uloženou ve formě DNA v buněčném jádru a mašinerií ribozomů, kde podle instrukce jednoduché šroubovice RNA vzniká z jednotlivých aminokyselin řetězec bílkovinných molekul.

Malé a dlouhé nekódující RNA

Objev krátkých řetězců RNA, které nejsou přepisovány do řetězců z aminokyselin a významně se podílejí na řízení vnitřního chodu buňky, byl vítán s nemalou skepsí. Mnozí vědci viděli v těchto „RNA trpaslících“ jen úlomky dlouhých řetězců, v nichž je zakódována instrukce pro syntézu bílkovin. Ribonukleové kyseliny, které nejsou předlohou pro syntézu bílkovin, ale řídí široké spektrum nitrobuněčných procesů, si však nakonec vydobyly své místo na slunci. Dnes je označujeme jako nekódující RNA a podle délky řetězce je rozdělujeme na malé a dlouhé.

Pestrá armáda malých nekódujících RNA (snRNA) zahrnuje jednoduché řetězce složené z méně než dvou set písmen genetického kódu. Mnohé jsou ještě podstatně kratší a tvoří je 20 až 30 písmen. Výčet jejich povinností je úctyhodný. Ovlivňují aktivitu genů, a to hned několika různými způsoby. Starají se ale například i o to, aby tzv. skákající geny nepáchaly v buňkách fatální škody.

Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) mají řetězce tvořené více než dvěma stovkami písmen genetického kódu a také ony zasahují do mnoha dějů v buňce. Podílejí se například na řízení procesů, při nichž se geny přepisují do dlouhých kódujících RNA sloužících jako předloha pro syntézu bílkovin. Podílejí se také na dalších úpravách kódujících RNA. Ovlivňují však i stav některých úseků DNA v jádru buňky a spolurozhodují o aktivitě genů.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné