Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

A přece kódují!

Překvapivá odpověď na zdánlivě nesmyslnou otázku: „Co kódují nekódující ribonukleové kyseliny?“
 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 608, 2015/11

Některé ribonukleové kyseliny ignorují pravidlo, podle kterého se na základě v nich uložené instrukce nevytvářejí nové řetězce aminokyselin, a produkují početnou kategorii peptidů se zajímavými účinky.

Na ribonukleové kyseliny (RNA) nahlížela věda dlouho jako na trpné prostředníky mezi dědičnou informací uloženou ve formě DNA v buněčném jádru a mašinerií ribozomů, kde podle instrukce jednoduché šroubovice RNA vzniká z jednotlivých aminokyselin řetězec bílkovinných molekul.

Malé a dlouhé nekódující RNA

Objev krátkých řetězců RNA, které nejsou přepisovány do řetězců z aminokyselin a významně se podílejí na řízení vnitřního chodu buňky, byl vítán s nemalou skepsí. Mnozí vědci viděli v těchto „RNA trpaslících“ jen úlomky dlouhých řetězců, v nichž je zakódována instrukce pro syntézu bílkovin. Ribonukleové kyseliny, které nejsou předlohou pro syntézu bílkovin, ale řídí široké spektrum nitrobuněčných procesů, si však nakonec vydobyly své místo na slunci. Dnes je označujeme jako nekódující RNA a podle délky řetězce je rozdělujeme na malé a dlouhé.

Pestrá armáda malých nekódujících RNA (snRNA) zahrnuje jednoduché řetězce složené z méně než dvou set písmen genetického kódu. Mnohé jsou ještě podstatně kratší a tvoří je 20 až 30 písmen. Výčet jejich povinností je úctyhodný. Ovlivňují aktivitu genů, a to hned několika různými způsoby. Starají se ale například i o to, aby tzv. skákající geny nepáchaly v buňkách fatální škody.

Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) mají řetězce tvořené více než dvěma stovkami písmen genetického kódu a také ony zasahují do mnoha dějů v buňce. Podílejí se například na řízení procesů, při nichž se geny přepisují do dlouhých kódujících RNA sloužících jako předloha pro syntézu bílkovin. Podílejí se také na dalších úpravách kódujících RNA. Ovlivňují však i stav některých úseků DNA v jádru buňky a spolurozhodují o aktivitě genů.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné