mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

A přece kódují!

Překvapivá odpověď na zdánlivě nesmyslnou otázku: „Co kódují nekódující ribonukleové kyseliny?“
 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 608, 2015/11

Některé ribonukleové kyseliny ignorují pravidlo, podle kterého se na základě v nich uložené instrukce nevytvářejí nové řetězce aminokyselin, a produkují početnou kategorii peptidů se zajímavými účinky.

Na ribonukleové kyseliny (RNA) nahlížela věda dlouho jako na trpné prostředníky mezi dědičnou informací uloženou ve formě DNA v buněčném jádru a mašinerií ribozomů, kde podle instrukce jednoduché šroubovice RNA vzniká z jednotlivých aminokyselin řetězec bílkovinných molekul.

Malé a dlouhé nekódující RNA

Objev krátkých řetězců RNA, které nejsou přepisovány do řetězců z aminokyselin a významně se podílejí na řízení vnitřního chodu buňky, byl vítán s nemalou skepsí. Mnozí vědci viděli v těchto „RNA trpaslících“ jen úlomky dlouhých řetězců, v nichž je zakódována instrukce pro syntézu bílkovin. Ribonukleové kyseliny, které nejsou předlohou pro syntézu bílkovin, ale řídí široké spektrum nitrobuněčných procesů, si však nakonec vydobyly své místo na slunci. Dnes je označujeme jako nekódující RNA a podle délky řetězce je rozdělujeme na malé a dlouhé.

Pestrá armáda malých nekódujících RNA (snRNA) zahrnuje jednoduché řetězce složené z méně než dvou set písmen genetického kódu. Mnohé jsou ještě podstatně kratší a tvoří je 20 až 30 písmen. Výčet jejich povinností je úctyhodný. Ovlivňují aktivitu genů, a to hned několika různými způsoby. Starají se ale například i o to, aby tzv. skákající geny nepáchaly v buňkách fatální škody.

Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) mají řetězce tvořené více než dvěma stovkami písmen genetického kódu a také ony zasahují do mnoha dějů v buňce. Podílejí se například na řízení procesů, při nichž se geny přepisují do dlouhých kódujících RNA sloužících jako předloha pro syntézu bílkovin. Podílejí se také na dalších úpravách kódujících RNA. Ovlivňují však i stav některých úseků DNA v jádru buňky a spolurozhodují o aktivitě genů.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...