Jak zemědělec preventivně použil insekticid a sklidil méně

O tom, zda používání pesticidů v zemědělství z dlouhodobého hlediska prospívá blahu lidstva, se vedou dalekosáhlé diskuse. Ohrožení stávajících i budoucích ekosystémových služeb totiž není snadné kvantifikovat. Dosti unikátní příspěvek do diskuse publikovala entomoložka Maggie Douglasová s kolegy. Jejich výzkum ukazuje, že za určitých podmínek vede použití osiva ošetřeného neonikotinoidním insekticidem k snížení samotného výnosu sóji. Výzkum proběhl v roce s relativně nižší početností hmyzích herbivorů na poli s bezorebným způsobem přípravy půdy, který vede k vyšším početnostem plžů. Takové podmínky jsou na severovýchodě USA docela časté. Mechanismus působení je následující: Insekticid (v tomto případě účinná látka thiamethoxam) se dostává do semenáčků, které jsou požírány plži. Pro plže nejsou neonikotinoidní látky zdaleka tak toxické jako pro hmyz, a tudíž plži spokojeně snesou pro hmyz smrtelně toxické koncentrace thiamethoxamu ve svém těle. Plže následně uloví hmyzí predátor (například střevlík), kterého insekticid otráví. Laboratorní experiment potvrdil, že konzumace jednoho staršího plže Deroceras reticulatum krmeného semenáčky sóji vyrostlými ze semen preventivně ošetřených insekticidem vedla k otravě většiny pokusných střevlíků Chlaenius tricolor. Příznaky otravy se pohybovaly od zhoršené koordinace pohybů přes celkovou paralýzu až po smrt (27 % jedinců). Otrava predátorů v počáteční fázi růstu sóji (čerstvé semenáčky) měla za následek zvýšení populační hustoty plžů. Ačkoli se aktivita hmyzích predátorů mezi plochami osetými ošetřeným a neošetřeným osivem v dalším průběhu sezony vyrovnala (polní experiment proběhl v rámci jednoho pole rozděleného do ošetřených a neošetřených bloků o velikosti 27 × 40 m, které spolu těsně sousedily), hustota plžů zůstala uvnitř ploch s osivem ošetřeným insekticidem vyšší až do sklizně sóji. Porost sóji z ošetřeného osiva měl před sklizní o 19 % nižší hustotu (počet rostlin na hektar) a výnos byl oproti kontrolnímu porostu snížen o 5 %. Zajímavým vedlejším výsledkem je zjištění přítomnosti thiamethoxamu i v žížalách, a to v podobných koncentracích jako v plžích. Žížaly tak mohou představovat další cestu potravním řetězcem, po níž se toxická látka může dostat k hmyzím predátorům. (J. Appl. Ecol. 52: 250–260, DOI: 10.1111/1365-2664.12372)