Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Egyptská mumifikace má neolitické kořeny

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 535, 2015/10

Pouštní podmínky vytvářející přírodní mumie zřejmě kdysi inspirovaly staré Egypťany toužící po zachování lidských i zvířecích těl k vytvoření umělé mumifikace. Dosud se předpokládalo, že umělá mumifikace se začala rozvíjet až s postupující starou říší (někdy před 2500 př. n. l.) a že během předdynastického, natož neolitického období probíhala pouze přirozená mumifikace ostatků uložených do jam v horkém a suchém písku. Zdá se však, že tento předpoklad vychází z nedostatečných poznatků – k zatím nejstarším chemicky zkoumaným pohřbům totiž patřily nálezy z druhé poloviny staré říše (cca 2200 př. n. l.).

Skupina australských a britských vědců se tyto skutečnosti rozhodla změnit a podrobila chemickým rozborům řadu vzorků lněných textilií i dalších materiálů uložených v Boltonském muzeu počátkem 20. století. Nálezy pocházejí z hrobů na dvou známých lokalitách Horního Egypta (Badári a Mostagedda) a jsou datovány radiokarbonovou metodou do období badárské kultury v pozdním neolitu a do první poloviny nakádské kultury v předdynastické době, přibližně do období 4500–3350 př. n. l.

Analýza odhalila množství chemických látek ze směsi, do které byly namočeny lněné obvazy. Hlavní složku pravěkého mumifikačního mixu tvořily živočišné a rostlinné tuky, představující patrně rozpouštědlo pro další látky; přesnější původ sterolů se však většinou nepodařilo určit. V hrobech badárské kultury byly ovšem nalezeny také mastné kyseliny typické pro živočišné houby. Doklady využití mořských organismů pak v předdynastickém období v podstatě mizí, což může souviset se změnou životního stylu a nižší mobilitou obyvatel v tomto období (badárská kultura – nomádští pastevci, nakádská kultura – usedlí zemědělci) i s rozvojem mumifikačních metod. Ve vzorcích z obou časových fází byly dále objeveny rostlinné vosky, pryskyřice jehličnanů, stopy aromatických silic, přírodní ropa mořského i terestrického původu nebo rostlinné sacharidy. Textilie tak byly impregnovány různými antibakteriálními složkami, které měly zabránit rozkladu těl.

Mumifikace zřejmě probíhala i na dalších předdynastických pohřebištích – stopy pravděpodobných „pryskyřic“ jsou hlášeny například z nekropole elity v Hierakonpolis (Nakáda II, 3600–3400 př. n. l.), kde byly vzorky obvazů podrobeny mikroskopickému průzkumu. Zdá se tedy, že pro bližší informace o vývoji uchovávání těl zemřelých ve starém Egyptě, ústící v tzv. pravou mumifikaci s odstraňováním vnitřních orgánů a vysušováním těla ve směsi natronu, bude třeba chemicky analyzovat nálezy z více pravěkých pohřebišť. Nedávné výzkumy pak každopádně posouvají počátky umělé mumifikace v této zemi mrtvých minimálně o 1500 let dříve oproti původním předpokladům. (PLoS ONE 9(8): e103608. doi: 10.1371/journal.pone.0103608)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeňka Sůvová

Mgr. Zdeňka Sůvová (*1978) vystudovala zoologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se archeozoologií a paleoekologií, a to v prostoru evropském i blízkovýchodním.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné