Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Žebernatky

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 2, 2015/1
 |  Seriál: Genomová čítanka, 3. díl (Předchozí)

Zatímco nově přečtené genomy chiméry a latimérie (viz Vesmír 93, 200, 2014/4), až na drobné přerovnání nejbližšího příbuzenstva čtvernožců, žádné zásadní přesuny v chápání fylogeneze živočichů nepodnítily, sekvence získávané z mořských bezobratlých hrozí stromu života do budoucna znatelným prořezáním a přeroubováním leckterých větví. Názornou ukMnázkou nám může být nedávno publikovaný genom náležející žebernatce emiopsis leidyi. S fylogenetickým zařazením žebernatek (Ctenophora) se to v minulosti mělo všelijak. Nejprve byly pro svůj „medúzovitý“ vzhled považovány za nejbližší příbuzné radiálně souměrných žahavců (Cnidaria), později převážila hypotéza, že se jedná o sesterskou skupinu žahavců a bilaterálně souměrných živočichů (Bilateria), kam se řadí mimo jiné obratlovci, členovci či měkkýši. Nicméně právě genomová data u žebernatek jako u posledního z hlavních živočišných kmenů stále chyběla. S jejich přispěním se nyní zdá, že žebernatky jsou vůbec nejbazálnější živočichové – žahavcům či bilateriím jsou tedy přes zdánlivě primitivní tělesnou stavbu mnohem příbuznější mořské houby (Porifera). To by pochopitelně řádně zamíchalo představami o evoluční historii některých zásadních vlastností živočišného těla. Žebernatky totiž mají poměrně komplexní nervovou soustavu s acetylcholinovými synapsemi a také mezoderm, dávající vznik celé řadě buněčných typů (mj. svalovým buňkám a mezenchymu). Právě na základě těchto znaků bývaly dříve spojovány s bilaterálně souměrnými živočichy. Jenže jak nervy, tak mezoderm chybí u houbovců, kteří se v systému náhle vmezeřili mezi žebernatky a zbytek živočištva. Zatímco u nervů se na základě analýzy příslušných genů zdá, že byly u přisedlých a intelektuálně nenáročných houbovců ztraceny sekundárně, v případě mezodermu naopak evidence svědčí pro dvojí (ne-li trojí) nezávislý vznik – jednou u žebernatek a podruhé u žahavců a (možná potřetí) bilaterií (blíže též Zrzavý J.: Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, s. 50–51, 2006). Případ žebernatky opět ukazuje, že pro pochopení evoluční historie nás samotných se nevyplatí omezovat na oblíbené modelové skupiny a nezřídka je třeba začíst se i do těch nejzaprášenějších svazků pomyslné genomové knihovny pozemského života, jež by nám snad při naší obratlovčí povýšenosti mohly na první pohled připadat nedůležité. (Nature, doi: 10.1038/nature11180)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...