Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Napuchlý, načervenalý nos a alkohol

Ediční poznámka: Text byl také publikován na webu přírodovědci.cz.
 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 23, 2015/1

Někteří konzumenti alkoholu mohou mít napuchlý a načervenalý nos. Ale mohou mít také nosánek jako princezna ze mlejna. Na druhé straně není vzácností, že někdo, kdo je třeba jen příležitostný konzument nebo úplný abstinent, má problémy s červeným obličejem a nosem. Proto musíme být v hodnocení příčiny velmi opatrní. Může totiž jít o projev vrozené choroby růžovky (rosacea), kterou často provází zduření a zčervenání oblasti nosu – takzvaný květákový nos, odborně rhinofyma.

Původ této nemoci je zatím nejasný, i když jí může být postiženo až 10 % obyvatelstva, častěji mužů. Sklon k větší konzumaci alkoholu je považován za jeden z vyvolávajících faktorů. Má-li piják sklon k rhinofymě, může se u něj snadněji vyvinout červený nos a někdy i otok obličeje. Někteří dermatologové ale říkají, že se rhinofyma jako onemocnění objevuje stejně často u pijáků, jako u abstinentů.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...