Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Najstaršia rytina v dejinách rodu Homo

 
 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 55, 2015/1

 

Ešte donedávna sa považovali za najstaršie výtvarné prejavy v dejinách rodu Homo rytiny pochádzajúce z afrického kontinentu. Ich autorstvo sa pripisuje H. sapiens a ich vek sa pohybuje na úrovni 100 tisíc rokov. Všetko však zmenil čerstvo zverejnený nález, ktorý možno právom považovať za prelomový. Jeho objaveniu však predchádzalo prehrabávanie sa v stovkách ulít morských mäkkýšov rodu Pseudodon pochádzajúcich z náleziska Trinil na indonézskom ostrove Jáva. Táto lokalita sa spája s objavom pozostatkov ďalšieho ľudského druhu, Homo erectus, pričom ostatky ulít boli zozbierané z tých istých sedimentov. Ulity však nemuseli výskumníci vyhrabávať, mali ich k dispozícii z Duboisovej kolekcie, ktorá je v opatere Naturalis Biodiversity Center (v holanskom Leidene) už od konca 19. storočia.

Schránky mäkkýšov do nej umiestnil slávny holandský lekár a výskumník Eugène Dubois, ktorý práve na spomínanej lokalite objavil v roku 1891 pozostatky druhu Pithecanthropus erectus, dnes známeho ako Homo erectus. Veľkým prekvapením bolo, keď výskumníci objavili na jednej z ulít drobnú rytinu s geometrickým cik-cakovitým vzorom. Autori štúdie vylúčili, že by mohlo ísť o výtvor zvieraťa alebo o výsledok pôsobenia prírodných procesov. Vek ulity s rytinou bol stanovený v rozmedzí 430–540 tisíc rokov. Nedávny nález teda časovo niekoľkonásobne prekonáva najstaršie známe africké rytiny z dielne H. sapiens. Podrobný prieskum zachovaných ulít poukázal aj na to, že zástupcovia druhu H. erectus boli pri svojej práci veľmi zruční a okrem toho museli detailne poznať anatómiu mäkkýšov. Pomocou ostrých predmetov (napr. žraločích zubov, rovnako zachovaných v sedimentoch) dokázali vyvŕtať do lastúry dieru presne v mieste pripojenia svalov, a tak ju šikovne otvoriť. Po skonzumovaní svaloviny mäkkýša boli schopní využiť jeho pevnú schránku na výrobu nástrojov, napríklad primitívnych nožov. (Joordens J. C. A., et al, 2014 DOI: 10.1038/nature13962.)

 

 

Literatura

 

Poznámky

 

Citát

 

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...