Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Voštiny

Pískovcové skalnaté pobřeží severozápadního Turecka
 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 502, 2014/9

Krystalizace solí v horninových pórech mezi zrnky písku je hlavním mechanismem, jakým vznikají na povrchu pískovcových skal důlky známé jako voštiny. V podmínkách pískovcových skalních měst České republiky pochází sůl převážně z roztoků prosakujících horninovým masivem. Roztoky se na skalních stěnách odpařují a rozpuštěná sůl krystalizuje. Tam, kde jsou skalní stěny pravidelně omývány deštěm, a soli jsou tedy ze skály odstraňovány, bývá voštinová výzdoba velmi chudá nebo úplně chybí. V praxi je o tuto výzdobu (o „výzdobě“ mluvíme zcela oprávněně, protože jde o velmi dekorativní tvary) ochuzena zejména většina šikmo ukloněných stěn, na rozdíl od stěn svislých a převislých, které často pokrývají složitě uspořádané systémy jamek [1].

Jiná situace je na pískovcích mořského pobřeží, kam je sůl přinášena převážně s vodní tříští během příboje. Tam mají bohatou voštinovou výzdobu převislé, šikmé i vodorovné povrchy [2]. Při pohledu na tyto tvary si návštěvník uvyklý na české „vnitrozemské“ pískovce uvědomí, proč je vědecká terminologie těchto prvků skalního reliéfu stále tak nejednotná. Na pískovcovém mořském pobřeží např. nacházíme směsné tvary dvou forem, jež jsou v našich podmínkách velmi odlišné. Jsou to voštiny a skalní mísy, které jsou ve vnitrozemí vzácné, vázané na temena silněji tmelených pískovců a jsou řádově větší než voštiny – mají průměr v decimetrech, někdy i metrech). Skalní mísy bývají v našich podmínkách během vlhčích částí roku naplněné vodou, která v zimě často promrzá. Na jejich modelaci se proto podílí z největší části rozpouštění pískovce, zejména tmele mezi jednotlivými zrny písku.

Nyní vidíte 44 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné