Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Milion let jezera

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 424, 2014/7

Mostecká (dříve též Severočeská hnědouhelná) pánev (obr. 2) je místem známým především již více než dvě stě let trvající těžbou hnědého uhlí. To se zpočátku těžilo spíš hlubinným způsobem ve stovkách dolů, které až na jeden na konci 20. století zanikly. Velkostrojová technologie nasazená před víc než 40 lety umožnila těžit uhlí ukryté v hloubkách i přes 200 m pod vrstvami jílu a písku s podstatně vyšší efektivitou a výtěžností, a tudíž levněji než doly hlubinné. Uhelná sloj se dnes těží ve čtyřech obrovských povrchových dolech, kde je nejprve potřeba přemístit a bezpečně uložit na výsypku mnohem více skrývkových hmot, než je objem následně vytěženého uhlí. Na největším dole v Mostecké pánvi – lomu Bílina – je potřeba pro vytěžení jedné tuny uhlí odstranit víc než 5 m3 (10 tun) nadloží. Povrchový důl takového typu se tedy více než těžbou uhlí zabývá těžbou skrývky. S rostoucím společenským tlakem na omezení plochy důlní činnosti ubývá místa nejen pro samotnou těžbu, ale i pro ukládání výsypek, a proto skrývkové zeminy vyžadují stále hlubší znalost jejich úložních poměrů, složení, fyzikálních vlastností a historického vývoje. Proto není divu, že skrývce je i ze strany geologů a horníků věnována stejná pozornost jako samotnému uhlí.

Stěny skrývkových řezů povrchových dolů a tisíce provedených geologických vrtů poskytují obrovské množství údajů ke studiu sedimentů v nadloží sloje. Ty se dají využít nejen k řešení ryze praktických problémů, jako je plánování výroby, technologie těžby, odvodnění masivu a ukládání těžených materiálů na výsypky, ale také představují úžasný materiál pro studium geologické minulosti (obr. 3). Vždyť například jen samotný lom Bílina je jámou 3,5 až 4 km dlouhou a 200 m hlubokou. Těžební stěny lomu poskytují tedy opravdu hluboký pohled na obraz vývoje krajiny na plátně o rozloze tří čtvrtin kilometru čtverečního. Navíc, jak pokračuje těžba, se tento obraz na rozdíl od přírodních výchozů každým rokem posouvá v prostoru asi o 100 m, a poskytuje tak dokonce trojrozměrný archiv geologických dějin. Největší objemy skrývky představují jíly a jílovce, většinou uloženiny rozsáhlého třetihorního jezera (jeho tehdejší plocha se odhaduje na cca 1000 km2), které svými vodami zaplavilo rašelinotvorný močál a ukončilo tím kupení rašeliny v Mostecké pánvi. V jezeře se ukládal jemný jílovitý kal, složený hlavně ze zrnek a krystalků minerálů křemene, kaolinitu, illitu a illit-smektitu, postupně svým narůstajícím tlakem přeměňující mocnou podložní vrstvu rašeliny na uhlí.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Karel Mach

Tomáš Matys Grygar

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné