Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Milion let jezera

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 424, 2014/7

Mostecká (dříve též Severočeská hnědouhelná) pánev (obr. 2) je místem známým především již více než dvě stě let trvající těžbou hnědého uhlí. To se zpočátku těžilo spíš hlubinným způsobem ve stovkách dolů, které až na jeden na konci 20. století zanikly. Velkostrojová technologie nasazená před víc než 40 lety umožnila těžit uhlí ukryté v hloubkách i přes 200 m pod vrstvami jílu a písku s podstatně vyšší efektivitou a výtěžností, a tudíž levněji než doly hlubinné. Uhelná sloj se dnes těží ve čtyřech obrovských povrchových dolech, kde je nejprve potřeba přemístit a bezpečně uložit na výsypku mnohem více skrývkových hmot, než je objem následně vytěženého uhlí. Na největším dole v Mostecké pánvi – lomu Bílina – je potřeba pro vytěžení jedné tuny uhlí odstranit víc než 5 m3 (10 tun) nadloží. Povrchový důl takového typu se tedy více než těžbou uhlí zabývá těžbou skrývky. S rostoucím společenským tlakem na omezení plochy důlní činnosti ubývá místa nejen pro samotnou těžbu, ale i pro ukládání výsypek, a proto skrývkové zeminy vyžadují stále hlubší znalost jejich úložních poměrů, složení, fyzikálních vlastností a historického vývoje. Proto není divu, že skrývce je i ze strany geologů a horníků věnována stejná pozornost jako samotnému uhlí.

Stěny skrývkových řezů povrchových dolů a tisíce provedených geologických vrtů poskytují obrovské množství údajů ke studiu sedimentů v nadloží sloje. Ty se dají využít nejen k řešení ryze praktických problémů, jako je plánování výroby, technologie těžby, odvodnění masivu a ukládání těžených materiálů na výsypky, ale také představují úžasný materiál pro studium geologické minulosti (obr. 3). Vždyť například jen samotný lom Bílina je jámou 3,5 až 4 km dlouhou a 200 m hlubokou. Těžební stěny lomu poskytují tedy opravdu hluboký pohled na obraz vývoje krajiny na plátně o rozloze tří čtvrtin kilometru čtverečního. Navíc, jak pokračuje těžba, se tento obraz na rozdíl od přírodních výchozů každým rokem posouvá v prostoru asi o 100 m, a poskytuje tak dokonce trojrozměrný archiv geologických dějin. Největší objemy skrývky představují jíly a jílovce, většinou uloženiny rozsáhlého třetihorního jezera (jeho tehdejší plocha se odhaduje na cca 1000 km2), které svými vodami zaplavilo rašelinotvorný močál a ukončilo tím kupení rašeliny v Mostecké pánvi. V jezeře se ukládal jemný jílovitý kal, složený hlavně ze zrnek a krystalků minerálů křemene, kaolinitu, illitu a illit-smektitu, postupně svým narůstajícím tlakem přeměňující mocnou podložní vrstvu rašeliny na uhlí.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Karel Mach

Tomáš Matys Grygar

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...