Čína hory přenáší

V horských oblastech Číny, kde žije pětina jejích obyvatel, přestává být k mání půda vhodná pro další výstavbu. Regionální šíbři se proto téměř po vzoru Čapkových mloků rozhodli vyplnit údolí horami. V rámci šesti největších projektů bude vybagrováno na 700 kopců, aby se vytvořily stavební parcely o rozloze 250 km². Výčet environmentálních rizik snad ani nemůže být delší: odlesnění, popříp. zničení zemědělské půdy, obrovská prašnost, změna regionálních hydrologických i hydrogeologických podmínek, půdní eroze, geologická ohrožení včetně zemětřesení…

Při pohledu na tento jistě neúplný seznam zamrazí, že z celkového rozpočtu „stavby“ je pouze cca 0,03 % alokováno pro výzkum, drtivá většina těchto prostředků je používána k překonání technických překážek. Navíc se předpokládá, že bude trvat nejméně deset let, než bude podloží stabilní natolik, aby mohly být rozsáhlé oblasti zastavěny. V tomto světle se začíná ztrácet i perspektiva návratnosti investice.

Projekt v okolí města Yan’an má navíc ještě jeden „bonus“. A sice, že se celá výstavba odehrává na spraši, tedy větrem uloženém prachovém materiálu, který je při zvýšení půdní vlhkosti náchylný k sesedání a strukturním kolapsům. Čínská sprašová plošina je stará 7 milionů let, jak dlouho vydrží nová čínská města, si možná většina čtenářů tohoto čísla Vesmíru bude moct spočítat. (Nature 510, 29–31, 2014; doi: 10.1038/510029a)