Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Čína hory přenáší

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 459, 2014/7

V horských oblastech Číny, kde žije pětina jejích obyvatel, přestává být k mání půda vhodná pro další výstavbu. Regionální šíbři se proto téměř po vzoru Čapkových mloků rozhodli vyplnit údolí horami. V rámci šesti největších projektů bude vybagrováno na 700 kopců, aby se vytvořily stavební parcely o rozloze 250 km2. Výčet environmentálních rizik snad ani nemůže být delší: odlesnění, popříp. zničení zemědělské půdy, obrovská prašnost, změna regionálních hydrologických i hydrogeologických podmínek, půdní eroze, geologická ohrožení včetně zemětřesení…

Při pohledu na tento jistě neúplný seznam zamrazí, že z celkového rozpočtu „stavby“ je pouze cca 0,03 % alokováno pro výzkum, drtivá většina těchto prostředků je používána k překonání technických překážek. Navíc se předpokládá, že bude trvat nejméně deset let, než bude podloží stabilní natolik, aby mohly být rozsáhlé oblasti zastavěny. V tomto světle se začíná ztrácet i perspektiva návratnosti investice.

Projekt v okolí města Yan’an má navíc ještě jeden „bonus“. A sice, že se celá výstavba odehrává na spraši, tedy větrem uloženém prachovém materiálu, který je při zvýšení půdní vlhkosti náchylný k sesedání a strukturním kolapsům. Čínská sprašová plošina je stará 7 milionů let, jak dlouho vydrží nová čínská města, si možná většina čtenářů tohoto čísla Vesmíru bude moct spočítat. (Nature 510, 29–31, 2014; doi: 10.1038/510029a)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...