Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Čína hory přenáší

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 459, 2014/7

V horských oblastech Číny, kde žije pětina jejích obyvatel, přestává být k mání půda vhodná pro další výstavbu. Regionální šíbři se proto téměř po vzoru Čapkových mloků rozhodli vyplnit údolí horami. V rámci šesti největších projektů bude vybagrováno na 700 kopců, aby se vytvořily stavební parcely o rozloze 250 km2. Výčet environmentálních rizik snad ani nemůže být delší: odlesnění, popříp. zničení zemědělské půdy, obrovská prašnost, změna regionálních hydrologických i hydrogeologických podmínek, půdní eroze, geologická ohrožení včetně zemětřesení…

Při pohledu na tento jistě neúplný seznam zamrazí, že z celkového rozpočtu „stavby“ je pouze cca 0,03 % alokováno pro výzkum, drtivá většina těchto prostředků je používána k překonání technických překážek. Navíc se předpokládá, že bude trvat nejméně deset let, než bude podloží stabilní natolik, aby mohly být rozsáhlé oblasti zastavěny. V tomto světle se začíná ztrácet i perspektiva návratnosti investice.

Projekt v okolí města Yan’an má navíc ještě jeden „bonus“. A sice, že se celá výstavba odehrává na spraši, tedy větrem uloženém prachovém materiálu, který je při zvýšení půdní vlhkosti náchylný k sesedání a strukturním kolapsům. Čínská sprašová plošina je stará 7 milionů let, jak dlouho vydrží nová čínská města, si možná většina čtenářů tohoto čísla Vesmíru bude moct spočítat. (Nature 510, 29–31, 2014; doi: 10.1038/510029a)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné