Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Nový druh riečneho delfína objavený v Brazílii

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 375, 2014/6

Riečne delfíny rodu Inia patria medzi najvzácnejšie a najohrozenejšie delfíny na svete. K dvom doteraz známym zástupcom tohto rodu nedávno pribudol tretí, pomenovaný Inia araguaiaensis. Ide o prvý objav riečneho druhu delfína od roku 1918, keď bol popísaný dnes už vyhynutý druh Lipotes vexillifer z čínskej rieky Jang-c’-ťiang. Na rozdiel od neho sa však I. araguaiaensis vyskytuje, ako už napovedá jeho latinský názov, v povodí rieky Araguaia v centrálnej časti Brazílie. Samostatná pozícia araguaiských delfínov v rámci brazílskych delfínov rodu Inia bola potvrdená na základe analýzy mikrosatelitnej a mitochondriálnej DNA, ako aj morfologických znakov. Predkovia dnešných araguaiských riečnych delfínov sa najskôr rozišli s predkami druhu I. boliviensis pred približne troma miliónmi rokov, s predchodcami blízko príbuzného druhu I. geoffrensis o milión rokov neskôr. Stanovený čas divergencie od posledne menovaného druhu zodpovedá obdobiu, keď sa oddelili povodia riek Araguaia a Amazonka. To naznačuje, že tieto línie brazílskych riečnych delfínov sa mohli rozdeliť prostredníctvom allopatrickej speciácie. Jedince I. araguaiaensis sú šedo až ružovo sfarbené, dĺžka ich tela sa pohybuje v rozmedzí 1,5–2,6 m. Od príbuzných druhov I. geoffrensis a I. boliviensis sa líšia nižším počtom zubov v kvadrante (24–28 oproti 25–29, resp. 31–35) a niektorými parametrami v morfológii lebky. Veľkosť populácie I. araguaiaensis by sa mala pohybovať v rozmedzí len asi 600–1500 jedincov. Problémom je, že povodie rieky Araguaia ohrozuje poľnohospodárska a priemyselná činnosť a k fragmentácii už aj tak malej populácie delfínov dochádza kvôli výstavbe priehrad. Autori preto navrhli pre novoobjavený druh status podľa IUCN ako zraniteľný alebo horšie. (Hrbek Tomas et al., PLOS ONE 9: e83623. doi: 10.1371/journal.pone.0083623).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...