Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Materazziho efekt: Proč druhé štveme?

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 331, 2014/6

Při světovém fotbalovém poháru v Berlíně roku 2006 stály proti sobě týmy Itálie a Francie. Galy vedl Zinedine Zidane, patrně jeden z nejlepších hráčů světa. Hra končila remízou 1 : 1 a došlo na prodloužení. V 110. minutě italský obránce Marco Materazzi zatahal Zidana za dres. Ten opáčil, že mu jej klidně po zápase nechá, když po něm tolik touží. Ital odvětil: „Raději bych si vzal děvku, jako je tvá sestra.“ Zidane vybuchl a vší silou praštil Materazziho hlavou do hrudi. Tato rána byla jeho posledním gestem v roli profesionálního fotbalisty. Obdržel červenou kartu, Francie bez něho prohrála mistrovství na penalty a Zidane ukončil svou profesionální kariéru. Materazzi se naopak stal národním hrdinou. I když byl krutý posměšek nejspíše vyřčen v zápalu hry, Uriho Gneezyho z Kalifornské univerzity a Alexe Imase z Amsterodamské univerzity inspiroval ke zkoumání toho, zda vyvolávání zlosti u druhých využívají lidé i strategicky, tedy aby cíleně narušili jejich rozvahu.1)

Experimentální ekonomové využili prostý počítačový experiment, tzv. „duel“. Dva hráči od sebe „stojí 20 kroků“ a na monitoru oba postupně volí ze dvou alternativ. Buď udělají krok, což postupně zvyšuje (zprvu mizivou) pravděpodobnost zásahu, nebo vystřelí... Optimální strategií je udělat tolik kroků, až je pravděpodobnost zhruba poloviční, a poté vystřelit. Mnozí hráči však neunesou napětí, riskují a střelí dříve, přestože je šance na zásah nízká. Když se netrefí, prohrávají, a odměnu, zhruba 100 korun, obdrží soupeř.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné