Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 371, 2014/6

EMBRYOLOGIE

Jak napěstovat embryo (třeba ryb)?

V důsledku horečnatého výzkumu kmenových buněk jsme zaplaveni novinkami, skandály a také převratnými objevy, jako je napěstování kompletních embryí z embryonálních kmenových buněk.

Christine a Bernard Thisseovi z Virginské univerzity úspěšně instruovali shluk kmenových buněk zebřiček čili dánií pruhovaných, aby narostl do podoby rybího embrya. A prý to nebylo nijak složité, jen si pohráli se dvěma růstovými faktory – BMP a Nodal.

Takto vzniklé embryo je sice kvůli menšímu počtu embryonálních buněk menší než obvykle, zároveň ale potvrzuje schopnost smysluplně řídit embryonální vývoj. Půjde-li to takhle dál, budeme si brzy pěstovat orgány na zakázku.

Science 344, 87–89, 2014

ANTROPOLOGIE

Jak změnil přírodní výběr Evropany za poslední tisíce let?

Od konce nejmladší doby ledové se prohánějí přes Evropu bouře změn. Projevilo se to nějak na vzhledu Evropanů?

Vše nasvědčuje tomu, že ano. Sandra Wildeová z Antropologického ústavu univerzity Johanna Gutenberga a její kolegové zjišťovali intenzitu selekce na třech genech lidí západní Eurasie, které jsou klíčové pro barvu očí, vlasů a kůže. Použili při tom DNA prehistorických Evropanů a také sofistikované počítačové modely a zjistili, že během posledních pěti tisíc let čelily zkoumané geny intenzivnímu přírodnímu výběru. Jinak řečeno – náš vzhled, barva očí, vlasů, kůže se změnily. Naši předci byli po statisíce let tmaví, v Evropě pak zesvětlali.

PNAS online 10. 3. 2014;

DOI: 10.1073/pnas.1316513111

 

ETOLOGIE

Vrány chytré jako v Ezopově bajce

Myslíte si, že vrány nejsou chytré? Tak nějakou zkuste chytit! Je to takřka nemožné, protože havranovití ptáci velice dobře vědí, o co se snažíte. Zvláště proslulé jsou v tomto směru vrány novokaledonské (Corvus moneduloides), o jejichž důvtipu kolují legendy.

Jejich mazanost potvrzuje i Sarah Jelbertová z Aucklandské univerzity s kolegy, kteří na vranách novokaledonských vyzkoušeli scénář Ezopovy bajky Vrána a džbán. Ukázalo se, že i dnešní vrány chápou, že házet kamínky do nádoby s vodou tak, aby se zvedla hladina, je výhodné.

V složitějších úlohách si ale už tak dobře nevedly a vědci odhadují, že dotyčné vrány rozumějí příčinám a následkům zhruba jako průměrné předškolní děti.

PLoS ONE 9: e92895, 2014

MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

Starobylé kousky virové DNA jsou nezbytné pro kmenové buňky

Není tajemstvím, že naše genomy jsou důkladně prolezlé starou virovou DNA. Většinou je to jen breptání beze smyslu. Občas se ale ukáže, že buňky mohou bývalé součásti virů kreativně využít.

Právě to se svým týmem odhalil Huck-Hui Ng ze Státní univerzity v Singapuru. Zkoumali lidské endogenní retroviry skupiny H (HERVH), transpozony, které produkují lidské embryonální kmenové buňky. Ukázalo se, že jejich koncové sekvence (LTR, long terminal repeats) fungují jako enhancery, posilovače exprese, a že transpozony HERVH jsou nezbytné pro udržení všestrannosti kmenových buněk.

Zatím přesně nevíme, jak se kmenové buňky změní na buňky tělní, určitě k tomu ale potřebují transpozony HERVH.

Nature Structural & Molecular Biology 21, 423–425, 2014

 

ZOOLOGIE

Proč mají zebry pruhy?

Klasická zoologická záhada se přiblížila objasnění, pokud ovšem nejde o sofistikovaný aprílový žertík, neboť dotyčná zpráva se objevila ve světové síti 1. dubna. Příznačná pruhovanost zeber dráždila už před 120 lety Darwina a Wallacea. Od těch dob se objevila řada hypotéz, které se snaží zebří pruhy vysvětlit, včetně možnosti barevného splynutí s křovím.

Tim Caro z Kalifornské univerzity v Davisu a jeho spolupracovníci analyzovali výskyt různých druhů a poddruhů zeber a oslů a porovnávali výskyt pruhovanosti s řadou ekologicky laděných znaků.

Postupně vyloučili všechny běžné hypotézy o vzniku pruhů a ve hře zůstala jediná. Podle Carova týmu mají zebry pruhy kvůli hmyzu sajícímu krev, na nějž působí pruhy odpudivě. Zdá se, že moucha tse-tse a další malá africká hmyzí monstra jsou velmi silným selekčním faktorem.

Nature Communications 5, 3535, 2014

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...