Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Arzenicin A: přírodní organická sloučenina arzenu

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 373, 2014/6

První organické sloučeniny arzenu byly připraveny synteticky již v druhé polovině 19. století. Jejich vysoká toxicita a schopnost dráždit horní cesty dýchací zaujala vojenské chemiky, takže mnohé z nich byly využity jako bojové otravné látky pod označením sternity. Munice plněná sternity byla použita na bojištích první světové války. Z původně velkého množství sternitů doznaly praktického využití tři látky, které si své postavení udržely dodnes: difenylchlorarsan (Clark I), difenylkyanarsan (Clark II) a 10-chlor-5,10- dihydrofenarsazin (Adamsit). Organické sloučeniny arzenu se používají také jako léčiva. Nejslavnější molekulou byl bezesporu Salvarsan, prvé moderní chemoterapeutikum, vyvinuté v roce 1910 Ehrlichem a Hatou. I když z dnešního pohledu nebyl Salvarsan zrovna bezpečným léčivem, ve své době sehrál významnou úlohu v boji s lues (syfilis).

V přírodě jsou organoarzenové sloučeniny relativně vzácné. Sloučeniny, jako jsou arsenocholin, arsenobetain, arsenocukry nebo arsenoribofuranosidy, byly nalezeny v některých mořských organismech (doi: 10.1002/ aoc.590060406). V roce 2006 publikovala skupina italských chemiků sdělení (Mancini et al. Chemistry 12, 8989, 2006/35) o zajímavé přírodní organoarsenové sloučenině v mořské houbě Echinochalina bargibanti, nalezené na severovýchodním pobřeží Nové Kaledonie. Na základě hmotnostních spekter a NMR byla určena chemická struktura této látky jako organopolyarsenitan adamantanového typu a látka byla nazvána arsenicin A (doi: 10.1002/chem.200801272; doi: 10.1039/b816729).

Arsenicin A je jednou z mála biologicky aktivních organických sloučenin arzenu nalezených v přírodě, a tak není divu, že vzbudil zaslouženou pozornost (doi: 10.1021/jp200956b). Vykazuje silnou baktericidní a fungicidní aktivitu proti mnoha lidským patogenním mikroorganismům, což může oživit farmakologický zájem o sloučeniny arzenu a být také výzvou k přehodnocení arzenového cyklu v přírodě. (doi: 10.1007/978-3-642-41004-8_7)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...