FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Arzenicin A: přírodní organická sloučenina arzenu

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 373, 2014/6

První organické sloučeniny arzenu byly připraveny synteticky již v druhé polovině 19. století. Jejich vysoká toxicita a schopnost dráždit horní cesty dýchací zaujala vojenské chemiky, takže mnohé z nich byly využity jako bojové otravné látky pod označením sternity. Munice plněná sternity byla použita na bojištích první světové války. Z původně velkého množství sternitů doznaly praktického využití tři látky, které si své postavení udržely dodnes: difenylchlorarsan (Clark I), difenylkyanarsan (Clark II) a 10-chlor-5,10- dihydrofenarsazin (Adamsit). Organické sloučeniny arzenu se používají také jako léčiva. Nejslavnější molekulou byl bezesporu Salvarsan, prvé moderní chemoterapeutikum, vyvinuté v roce 1910 Ehrlichem a Hatou. I když z dnešního pohledu nebyl Salvarsan zrovna bezpečným léčivem, ve své době sehrál významnou úlohu v boji s lues (syfilis).

V přírodě jsou organoarzenové sloučeniny relativně vzácné. Sloučeniny, jako jsou arsenocholin, arsenobetain, arsenocukry nebo arsenoribofuranosidy, byly nalezeny v některých mořských organismech (doi: 10.1002/ aoc.590060406). V roce 2006 publikovala skupina italských chemiků sdělení (Mancini et al. Chemistry 12, 8989, 2006/35) o zajímavé přírodní organoarsenové sloučenině v mořské houbě Echinochalina bargibanti, nalezené na severovýchodním pobřeží Nové Kaledonie. Na základě hmotnostních spekter a NMR byla určena chemická struktura této látky jako organopolyarsenitan adamantanového typu a látka byla nazvána arsenicin A (doi: 10.1002/chem.200801272; doi: 10.1039/b816729).

Arsenicin A je jednou z mála biologicky aktivních organických sloučenin arzenu nalezených v přírodě, a tak není divu, že vzbudil zaslouženou pozornost (doi: 10.1021/jp200956b). Vykazuje silnou baktericidní a fungicidní aktivitu proti mnoha lidským patogenním mikroorganismům, což může oživit farmakologický zájem o sloučeniny arzenu a být také výzvou k přehodnocení arzenového cyklu v přírodě. (doi: 10.1007/978-3-642-41004-8_7)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...