Jak zničit ničivku…
Ještě před sto lety byla nejčastější příčinou lidských úmrtí různá infekční onemocnění. Dokonce i ve válkách padlo infekcím za oběť více lidí, než kolik si vyžádaly zbraně. V dnešní době a zejména ve vyspělých státech jsou však infekční nemoci příčinou smrti již jen minoritně. Dvojnásob to platí pro infekce působené „klasickými“ parazity, tedy jednobuněčnými parazitickými protisty (dříve prvoky), parazitickými červy (helminty) a členovci. Naše současná euro-americká společnost proto zpravidla vnímá lidská parazitární onemocnění jen jako vzdálený problém tropických a subtropických zemí třetího světa.
Některá z tropických onemocnění působená jednobuněčnými parazity jsou všeobecně známa. Prvním příkladem může být malárie (Vesmír 73, 148, 1994/3), kterou vyvolávají prvoci rodu Plasmodium přenášení komáry rodu Anopheles. I v současné době je malárie stále vysoce nebezpečná a ročně postihuje stamiliony lidí, z nichž přibližně jeden milion umírá. Druhým příkladem je spavá nemoc (Vesmír 76, 257, 1997/5; 73, 365, 1994/7). Jejím původcem je trypanosoma dobytčí (Trypanosoma brucei) a přenašečem moucha tse-tse (z rodu Glossina). Ač je tato choroba nesrovnatelně vzácnější, získala svůj věhlas díky beletrii a cestopisům.
Zato další onemocnění, leishmanióza, působená leishmaniemi, tedy parazity ze stejné skupiny, jako jsou původci spavé nemoci (Kinetoplastida: Trypanosomatidae), je pro většinu lidí téměř neznámá. Ve střední Evropě se až na výjimky nevyskytuje a jen ve vzácných případech si ji lidé či jejich domácí mazlíčci mohou dovézt ze zahraničních cest. A nemusí jezdit ani daleko – nakazit se můžeme i v okolí Středozemního moře.
Nyní vidíte 6 % článku. Co dál:
O autorech
Doporučujeme
Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě 
