Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Elektrosmog – co o něm dosud víme a nevíme?

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 310, 2014/5

 Přibývá kolem nás jevů, které někdy vyžadují nové či staronové termíny a označení. Tak je tomu například s široce užívaným slovem anglického původu smog, které vzniklo spojením slov smoke (kouř)fog (mlha), tedy souběžných jevů, ve své době často tak typických právě pro Anglii a především Londýn (i u nás ještě přetrvává rčení „mlha jako v Londýně“). Je určitým paradoxem, že právě v Londýně už to drahně dlouho neplatí, zato u nás (zejména na Ostravsku, ale i na dalších místech) si toho, hlavně v zimě, užíváme požehnaně. Navíc i slovo smog doznalo s rozvojem civilizace rozšíření nejen časoprostorového, ale i tvaroslovného. Smysly lidí (a to především astronomů při jejich sledováních), ale i dalších příslušníků živé přírody, např. ptactva ve městech, ruší nadbytečné světlo v nočních hodinách, označované jako světelný smog. Je zajímavé, že sluch, který je obtěžován, dokonce poškozován nadměrným hlukem, se dosud spojení s termínem smog nedočkal. Zato elektro(magnetický) smog, našimi smysly nepostřehnutelný, je všude kolem nás, jeho zdrojů přibývá a ze všech uvedených smogů o něm (zejména o jeho působení na živé systémy) víme nejméně.

Za elektrosmog je považováno elektromagnetické záření, jehož stále většímu přísunu jsme vystaveni v kteroukoli dobu. Přitom působení přirozených (elektro)magnetických polí (magnetického pole Země) i elektromagnetickému záření různých vlnových délek (viditelného světla, infračerveného a ultrafialového záření) jsou navyklé všechny živé organismy, včetně člověka od prvopočátku vzniku života na naší planetě. Abychom byli zcela přesní: bez zemské magnetosféry, kterou zmíněné geomagnetické pole vytváří, by život na Zemi v současné podobě nebyl vůbec možný. Je tomu tak proto, že magnetosféra kolem naší rodné planety představuje ochranný plášť, který odchyluje většinu přicházejících a životu nebezpečných elektricky nabitých částic z kosmického prostoru, jež by na Zemi zcela jistě dopadly.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vožeh

Doc. MUDr. František Vožeh, CSc., (* 1944) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. Na této fakultě pracuje jako vedoucí ústavu patologické fyziologie a vědecký pracovník Biomedicínského centra. Zabývá se neuropatofyziologií se zaměřením na problematiku degenerativních postižení mozečku a na funkce zdravého a částečně defektního mozku v různých podmínkách. Je čestným členem Fyziologické společnosti a místopředsedou Společnosti patologické a klinické fyziologie ČLS J. E. Purkyně. Zastupuje ČR v řídicí radě International Society for Pathophysiology.

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné