Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Elektrosmog – co o něm dosud víme a nevíme?

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 310, 2014/5

 Přibývá kolem nás jevů, které někdy vyžadují nové či staronové termíny a označení. Tak je tomu například s široce užívaným slovem anglického původu smog, které vzniklo spojením slov smoke (kouř)fog (mlha), tedy souběžných jevů, ve své době často tak typických právě pro Anglii a především Londýn (i u nás ještě přetrvává rčení „mlha jako v Londýně“). Je určitým paradoxem, že právě v Londýně už to drahně dlouho neplatí, zato u nás (zejména na Ostravsku, ale i na dalších místech) si toho, hlavně v zimě, užíváme požehnaně. Navíc i slovo smog doznalo s rozvojem civilizace rozšíření nejen časoprostorového, ale i tvaroslovného. Smysly lidí (a to především astronomů při jejich sledováních), ale i dalších příslušníků živé přírody, např. ptactva ve městech, ruší nadbytečné světlo v nočních hodinách, označované jako světelný smog. Je zajímavé, že sluch, který je obtěžován, dokonce poškozován nadměrným hlukem, se dosud spojení s termínem smog nedočkal. Zato elektro(magnetický) smog, našimi smysly nepostřehnutelný, je všude kolem nás, jeho zdrojů přibývá a ze všech uvedených smogů o něm (zejména o jeho působení na živé systémy) víme nejméně.

Za elektrosmog je považováno elektromagnetické záření, jehož stále většímu přísunu jsme vystaveni v kteroukoli dobu. Přitom působení přirozených (elektro)magnetických polí (magnetického pole Země) i elektromagnetickému záření různých vlnových délek (viditelného světla, infračerveného a ultrafialového záření) jsou navyklé všechny živé organismy, včetně člověka od prvopočátku vzniku života na naší planetě. Abychom byli zcela přesní: bez zemské magnetosféry, kterou zmíněné geomagnetické pole vytváří, by život na Zemi v současné podobě nebyl vůbec možný. Je tomu tak proto, že magnetosféra kolem naší rodné planety představuje ochranný plášť, který odchyluje většinu přicházejících a životu nebezpečných elektricky nabitých částic z kosmického prostoru, jež by na Zemi zcela jistě dopadly.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vožeh

Doc. MUDr. František Vožeh, CSc., (* 1944) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. Na této fakultě pracuje jako vedoucí ústavu patologické fyziologie a vědecký pracovník Biomedicínského centra. Zabývá se neuropatofyziologií se zaměřením na problematiku degenerativních postižení mozečku a na funkce zdravého a částečně defektního mozku v různých podmínkách. Je čestným členem Fyziologické společnosti a místopředsedou Společnosti patologické a klinické fyziologie ČLS J. E. Purkyně. Zastupuje ČR v řídicí radě International Society for Pathophysiology.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné