Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Environmentální žal

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 238, 2014/4

Názor biologů

V lednovém čísle Vesmíru z roku 2012 zarámoval Jan Robovský recenzi na knihu Jane Goodallové, známé ochránkyně šimpanzů, zjištěním: „Není divu, že téměř pravidelně narážím na kolegy ,ochranáře‘ (nejčastěji v zoologických zahradách), kteří bývají ve svém snažení výrazně nalomení až rezignovaní.“1) Je to přesné pozorování a závorka naznačuje něco významného: čím konkrétnější je práce odborníka, čím těsnější je jeho kontakt s terénem, s živými bytostmi, tím skeptičtější a smutnější je jeho tón: „Také studie zaměřené na velikost populací běžných druhů [hmyzu – pozn. H. L.] přinášejí hrozivý obraz… Jde o obraz klinické smrti zbytků evropské přírody,“ konstatují jindy ve Vesmíru entomologové.2) Podobný názor můžeme slyšet od geobotaniků, ornitologů, pedologů.

Před deprimujícím dopadem informací o nepříznivém vývoji přírody jsou relativně chráněni badatelé, kteří data zahrnou do velkých zobecnění a zneškodní je v modelech, nejlépe v evolučních teoriích. Šťastně v nich mohou relativizovat, co katastrofisté označují jako ekologickou krizi. Ta má ve vidění makroekologů ambivalentní povahu, která je výsledkem nepředvídatelné složitosti přírodních i společenských procesů: „Každým kolapsem se otevírají nové možnosti, často dalekosáhlé.“3) Relativizaci umožňuje i nadhled spočívající v časovém odstupu, s nímž se dívají na svět evoluční teoretikové. Dokáží tak vyhovět intelektuálnímu imperativu pozdně moderní doby – „je-li to dobře, nebo špatně, závisí do značné míry na osobním vkusu“.4)

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Hana Librová

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., (*1943) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné