Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Co roste rychleji: mladý, nebo starý strom?

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 245, 2014/4

Čtenáři, kteří si myslí, že rychleji rostou stromy mladé, si to zřejmě myslí špatně. Předpoklad, že se rychlost růstu stromu v průběhu jeho života zpomaluje, zní přitom zcela logicky. Přírůstky letokruhů se přeci směrem od středu kmene zmenšují. I u lidí se růst po dosažení dospělosti začíná zpomalovat. Mezinárodní tým vědců vedený Nathanem Stephensonem z USA nicméně ukázal, že se rychlost růstu stromové hmoty zvyšuje s tím, jak se zvětšují i stromy. Autoři dali dohromady všechna dostupná dlouhodobá měření růstu jednotlivých stromů ze šesti kontinentů, z oblastí tropů mírného pásma. Celkem počítali s více než 600 000 jedinci tvořícími 403 druhů.

Stromy jsou nepostradatelnou zásobárnou uhlíku, který získávají fotosyntézou z oxidu uhličitého a z kterého následně vzniká dřevo. Čím je strom větší, tím víc uhlíku v sobě váže a brzdí jeho únik zpět do atmosféry. Podle zmíněné studie však velké a staré stromy nedrží uhlík jen v zásobě, ale dokážou ho s přibývajícím věkem zachycovat z atmosféry a přeměňovat v dřevní hmotu nepoměrně víc než jejich menší a mladší kolegové. Je to způsobeno tím, že velké stromy mají zpravidla více listových pater a fotosyntéza tak může probíhat na větší listové ploše. Letokruhy jsou u starších stromů sice užší, ale přírůstek jejich ploch, natožpak přírůstek jejich objemů, se neustále zvětšuje.

Mít lesy plné velkých a starých stromů by ovšem stejně nevedlo k dlouhodobému snížení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jak by se podle této studie mohlo zdát. Velké stromy mohou kdykoliv spadnout, takže se uhlík postupným rozkladem dřeva do atmosféry stejně uvolní. Stačí však podporovat přirozené množství starých stromů v lesích. Už to se nám může pro udržování koloběhu oxidu uhličitého vyplatit. (Stephenson, N. L. et al., DOI: 10.1038/nature12914)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.
Šímová Irena

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...