BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

ARCHEOLOGIE

Mezolitický lovec s tmavou kůží a modrýma očima

První genom evropského lovce-sběrače z mezolitu získali ve Španělsku. Jeho majiteli se přezdívá La Braña 1 a žil před 7000 lety na území dnešního Leonu v lokalitě La Braña-Arintero.

Carles Lalueza-Fox ze Španělské národní rady pro výzkum (CSIC) a jeho tým spolupracovníků zjistili, že lovec z La Braña nemohl v dospělosti pít mléko, nejspíš měl jasně modré oči a také k velkému překvapení vlastnil africké verze genů, které dnes Evropanům zajišťují světlou kůži. Jak se zdá, mezolitickému lovci z La Braña svítily z temné tváře modré oči, což mu z našeho pohledu dodává poněkud démonické vzezření.

Nature online 26. 1. 2014

BIOCHEMIE

Symfonie proteinů lidského těla

Lidské tělo jako hudební nástroj? Už dlouho se objevují názory, že proteiny našich těl rozechvívají vibrace podobně jako struny kytary anebo píšťaly varhan.

Andrea Markelz z univerzity v Buffalu s kolegy doložila, že vibrace lidských proteinů nezanikají po svém vzniku, ale že proteiny znějí delší dobu jako miniaturní zvony.

Badatelé za tím účelem detailně pozorovali pomocí terahertzové mikroskopie v blízkém poli chování molekul lysozymu, živočišného proteinu ze slin, slz, vaječného bílku, nosního hlenu, krevní plazmy či mateřského mléka.

Otázkou je, k čemu je dlouhé vibrování proteinů dobré. Zdá se, že tyto decentní pohyby umožňují proteinům v případě potřeby rychle změnit tvar, což je podstatou mnoha významných buněčných procesů.

Nature Communications 5, 3076, 2014

BAKTERIOLOGIE

Máme na dohled živé tekuté krystaly?

V poslední době si značný zájem odborné veřejnosti získaly aktivní kapaliny, a to především kvůli své výrazně nerovnovážné povaze. Takové kapaliny utvářejí kolektivní pohyb syntetických částic anebo dokonce mikroorganismů s vlastním pohonem.

Pozoruhodnou formou aktivní kapaliny jsou i živé tekuté krystaly (LLC), které navrhl Igor Aronson ze Státní univerzity v Kentu a jeho kolegové. Tvoří je pohyblivé tyčinkové bakterie, žijící v prostředí vodního roztoku netoxických lyotropních tekutých krystalů.

Po překonání řady obtíží se jim povedlo přimět bakterie, aby fungovaly v tekutých krystalech. Je to jako zhmotnělá science fiction. Živé tekuté krystaly mají celou řadu pozoruhodných a někdy velmi překvapivých vlastností, které je předurčují k využití v různých biomedicínských aplikacích či biosenzorech.

PNAS online 13. 1. 2014

EMBRYOLOGIE

Budeme vyrábět embryonální kmenové buňky kyselinou?

Kde vzít kmenové buňky a nekrást? Pozoruhodné řešení nabízí přeprogramování tělních buněk brutálním stresem z vnějšího prostředí.

S odvážnou metodou výroby kmenových buněk přišla s týmem spolupracovníků Haruko Obotaka z Harvard Medical School v Bostonu a centra RIKEN v Kobe. Potrápili savčí tělní buňky v kyselině a vyvolali u nich stimulem spuštěnou získanou pluripotenci (STAP). STAP buňky se přitom svými možnostmi blíží embryonálním kmenovým buňkám.

Celý svět zpozorněl. Pokud bychom dokázali vyrábět použitelné lidské kmenové buňky koupelí v kyselině, tak nás brzy čekají veliké věci.

Nature 505, 641–647, 2014.

Pozn. red.: V současné době se výzkum H. Obotako ověřuje, což může trvat řadu měsíců. Pochybnosti jsou však integrální součástí vědy.

ASTROBIOLOGIE

Jak se lišejník adaptuje na Mars?

Než se vydáme na Mars se vší parádou, můžeme si v pozemských laboratořích vyzkoušet, jak si na rudé planetě povedou naše organismy. V dosavadních experimentech simulujících Mars šlo o to, jestli pozemské organismy vůbec přežijí drsné marťanské podmínky.

Jean-Pierre de Vera z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) s kolegy oproti tomu sledoval, jak se extrémy milující lišejník drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum – na snímku) pozvolna přizpůsobuje. Trápili ho déle než měsíc v simulovaném prostředí Marsu, včetně teploty –51 °C, a to buď v mírné, anebo v drsné radiaci, odpovídající chráněnému, respektive nechráněnému místu na Marsu.

Lišejník vystavený plnému záření povrchu Marsu na tom nebyl dobře a jeho řasový symbiont nejspíš ani nefotosyntetizoval. V mírném záření ale lišejník v pohodě přežil, a dokonce fotosyntetizoval víc a víc. Jistě se už těší na Mars.

Planetary & Space Science 07/2013, DOI:dx.doi.org/10.1016/j.pss.2013.07.014