Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

O tajemstvích, na která je nutno přicházet postupně

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 168, 2014/3

Člověk by býval řekl, že povaha světa je zařízena pěkně po descartovsku: jasně a zřetelně.

Jinými slovy, že pravda je neskrytá, nýbrž zjevná, a je-li přeci jen občas mrška jaksi schovaná, jako třeba v podobě DNA obalené tělesným nosičem, vehikulem, je jen otázkou trochy baconovské přímočarosti, abychom ji rozpletli jako starý svetr, natáhli na skřipec objektivního poznání a vyrvali z ní, co se dá. Příroda není složitá, jen se to s ní musí umět.

Jenže s tou přímočarou jednoduchostí se to nesmí přehánět, ostatně asi jako se vším. Z dnešního úhlu pohledu se zdá téměř k neuvěření, co o úsilí novověké vědy natahovat přírodu na skřipec napsal již v roce 1969 americký teoretický fyzik David Bohm: Je dosti zvláštní […] že zatímco fyzika se mechanicismu vzdaluje, biologie a filosofie se mu přibližují. Půjde-li to takto dál […] budou vědci žijící a myslící bytosti považovat za stroje, zatímco bezduchou hmotu budou považovat za příliš komplexní a jemnou, než aby zapadala do omezených kategorií mechanicismu.1)

Těchto slov se ve svém článku Nová biologie pro nové století z roku 2004 dovolává i jeden z nejznámějších mikrobiologů 20. století Carl Woese. Woese v něm doslova prohlásil: Tak už se přestaňme dívat na organismus jako na pouhý molekulární stroj. Strojová metafora nám jistě umožňuje mnohé pochopit, ovšem za tu cenu, že přehlížíme větší část podstaty biologie jako takové. Stroje, na rozdíl od organismů, nejsou vytvořeny z částí, které by se neustále obnovovaly. Jsou stálé a přesné, protože jsou [někým] jako právě takové vymyšleny a vyrobeny. […] Zatímco stroj je jen sbírkou svých jednotlivých částí, v organismu je skryt jakýsi „smysl celku“ […]. Pokud však organismy nejsou stroji, čím tedy vlastně jsou?2)

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...