Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Pěšák, který objevil HIV

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 66, 2014/2

Nové neznámé smrtelné onemocnění bylo popsáno v roce 1981. Po původci AIDS pátral i Čechoslovák Mikuláš Popovič. A úspěšně. V roce 1984 identifikoval virus HIV a vytvořil i první test na přítomnost viru v krvi. Cestu k uznání mu však na dlouhá léta zavřelo nařčení z vědeckého podvodu.

Společnost Česká hlava nezapomíná ani na české vědce působící v zahraničí. Za mimořádný počin v oblasti výzkumu jim uděluje Cenu Patria. Naposledy ji, v listopadu 2013, převzal Mikuláš Popovič. V rozhovoru pro Vesmír objasňuje okolnosti objevu smrtícího viru, ale i podstatu dávného vědeckého dramatu, v němž šlo o prvenství objevu HIV i o peníze z patentů, ale také obvinění z podvodu a krádeže vzorků. Popovič se stal jeho obětí. Cena Patria tak pro něj může být jistým zadostiučiněním. On sám ale říká: „Česká hlava, to je pro mě hlavně ocenění celé československé školy retrovirologů.“

Po původci AIDS pátraly tehdy souběžně dvě prestižní laboratoře – ve Spojených státech a ve Francii. Vy jste byl tehdy součástí týmu Američana Roberta Galla v Národním ústavu pro výzkum rakoviny. Jak jste se tam dostal?

Kariéru jsem začal v Onkologickém ústavu v Bratislavě. Po sovětské okupaci nastal exodus vědců do západních laboratoří. Byl jsem tehdy po prvním roce aspirantury a s kolegyní Martou Grofovou jsme v ústavu zůstali jak dva sirotci. Tehdy jsem navázal kontakt s profesorem Janem Svobodou, špičkovým virologem v pražském Ústavu experimentální biologie, dnešním Ústavu molekulární genetiky, a začal u něj pracovat na kandidatuře. V jeho osobě jsem dostal nejlepšího učitele a mentora, setkání s ním bylo tehdy pro mne štěstím v neštěstí. U něj jsem se dozvěděl, jak se ovlivňují retroviry a hostitelská buňka, jak vypadají infikované buňky, jak přežívají, jaké jsou markery k jejich odhalení. Pracovali jsme tehdy na ptačích buňkách s Rousovým sarkomem, s myšími a krysími buňkami, ale na nich jsem získal zásadní znalosti pro budoucí práci s lidskými buňkami a viry. S těmi jsem začal pracovat během ročního stipendia od Švédské onkologické společnosti. Dostal jsem se tehdy do laboratoře přednosty patologie Uppsalské univerzity profesora Jana Pontena, jedné z nejlepších na světě co do kultivace lidských buněk, nádorových i normálních. Právě tam jsem se začal zajímat o lidské retroviry, naučil jsem se pracovat s buňkami z lymfomů, sarkomů a gliomů. To se mi potom ve Spojených státech velice hodilo.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné