Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Pěšák, který objevil HIV

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 66, 2014/2

Nové neznámé smrtelné onemocnění bylo popsáno v roce 1981. Po původci AIDS pátral i Čechoslovák Mikuláš Popovič. A úspěšně. V roce 1984 identifikoval virus HIV a vytvořil i první test na přítomnost viru v krvi. Cestu k uznání mu však na dlouhá léta zavřelo nařčení z vědeckého podvodu.

Společnost Česká hlava nezapomíná ani na české vědce působící v zahraničí. Za mimořádný počin v oblasti výzkumu jim uděluje Cenu Patria. Naposledy ji, v listopadu 2013, převzal Mikuláš Popovič. V rozhovoru pro Vesmír objasňuje okolnosti objevu smrtícího viru, ale i podstatu dávného vědeckého dramatu, v němž šlo o prvenství objevu HIV i o peníze z patentů, ale také obvinění z podvodu a krádeže vzorků. Popovič se stal jeho obětí. Cena Patria tak pro něj může být jistým zadostiučiněním. On sám ale říká: „Česká hlava, to je pro mě hlavně ocenění celé československé školy retrovirologů.“

Po původci AIDS pátraly tehdy souběžně dvě prestižní laboratoře – ve Spojených státech a ve Francii. Vy jste byl tehdy součástí týmu Američana Roberta Galla v Národním ústavu pro výzkum rakoviny. Jak jste se tam dostal?

Kariéru jsem začal v Onkologickém ústavu v Bratislavě. Po sovětské okupaci nastal exodus vědců do západních laboratoří. Byl jsem tehdy po prvním roce aspirantury a s kolegyní Martou Grofovou jsme v ústavu zůstali jak dva sirotci. Tehdy jsem navázal kontakt s profesorem Janem Svobodou, špičkovým virologem v pražském Ústavu experimentální biologie, dnešním Ústavu molekulární genetiky, a začal u něj pracovat na kandidatuře. V jeho osobě jsem dostal nejlepšího učitele a mentora, setkání s ním bylo tehdy pro mne štěstím v neštěstí. U něj jsem se dozvěděl, jak se ovlivňují retroviry a hostitelská buňka, jak vypadají infikované buňky, jak přežívají, jaké jsou markery k jejich odhalení. Pracovali jsme tehdy na ptačích buňkách s Rousovým sarkomem, s myšími a krysími buňkami, ale na nich jsem získal zásadní znalosti pro budoucí práci s lidskými buňkami a viry. S těmi jsem začal pracovat během ročního stipendia od Švédské onkologické společnosti. Dostal jsem se tehdy do laboratoře přednosty patologie Uppsalské univerzity profesora Jana Pontena, jedné z nejlepších na světě co do kultivace lidských buněk, nádorových i normálních. Právě tam jsem se začal zajímat o lidské retroviry, naučil jsem se pracovat s buňkami z lymfomů, sarkomů a gliomů. To se mi potom ve Spojených státech velice hodilo.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...