BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

BIOCHEMIE

Eocenní komár objeven i s poslední večeří

V břidlici z Montany nalezli komára ze středního eocénu a společně s ním i zbytky krve, kterou měl naposledy k jídlu. Je to vůbec poprvé, kdy máme krev z fosilního krevsajícího živočicha, Jurský park z toho ale (bohužel) nezaložíme.

Jak říká biochemik ve výslužbě a šéf týmu Dale Greenwalt, cizorodá DNA se ve fosilním hmyzu neuchová nadlouho. A v eocénu už velcí dinosauři stejně nežili. Ale i tak byl komár pro vědce velmi zajímavý. Po pečlivých analýzách prokázali v jeho zadečku množství železa a také porfyriny, molekuly odvozené od hemoglobinu. Potvrdilo se, že komplexní organické molekuly mohou přetrvat desítky milionů let fosilizace.

PNAS online 14. 10. 2013

PALEONTOLOGIE

Velkých dravých dinosaurů není nikdy dost

Listopad 2013 přinesl hned dva přírůstky z utažské křídy, velmi zajímavé v širších souvislostech. Už jenom jejich odborné názvy jsou fantastické.

V jižním Utahu před časem vykopali teropoda jménem Lythronax argestes, tedy vlastně „Král krveprolití“. Osmimetrový dravec o váze 2,5 tuny pochází z doby před 80 miliony let a je aktuálně nejstarším známým tyranosauridem. T. rexe nezapře například anatomií lebky. Žil na jihu ostrovního kontinentu Laramidy, dnešního západního pobřeží Severní Ameriky.

Z Laramidy, dnes středního Utahu, z doby před 99 miliony let zase pochází vůbec první severoamerický neovenatorid Siats meekerorum, který je shodou okolností také geologicky nejmladším allosauroidním teropodem kontinentu. Očividně vrcholového predátora pojmenovali podle lidožravého monstra z legend kmene Jutů (anglicky Ute) z juto-aztécké jazykové rodiny, kteří dnes žijí převážně v Utahu. Dospělý dvanáctimetrový a čtyřtunový siats mohl pohodlně terorizovat tehdejší tyranosauridy.

PLoS ONE 8, e79420, 2013, Nature Communications 4, 2827, 2013

ARCHEOLOGIE

Osídlili jsme Ameriku mnohem dříve?

Naznačuje to bohaté naleziště kostí Arroyo del Vizcaíno v Uruguayi, kde odkryli fosilní pozůstatky nejméně 27 různých zvířat, většinou obřích pozemních lenochodů rodu Lestodon.

Richard Fariña z Univerzity republiky v uruguayském Montevideu s kolegy po analýze více než tisícovky kostí tvrdí, že nalezli delikátní stopy přítomnosti lidských lovců. Svědčí pro to prý přítomnost zvířat ve velikosti zajímavé pro lovce, absence stop po tekoucí vodě a především nápadné rýhy na některých kostech, které připomínají opracování kořisti lovci.

Potíž je v tom, že radioaktivní uhlík datuje tohle naleziště do doby před 27 až 30 tisíci let. Pokud tu doopravdy tehdy byli lidé, tak museli osídlit Ameriku před dvojnásobně dlouhou dobou, než jsme si mysleli. Vědecké a etické třenice o vyhynutí megafaun neberou konce.

DOI: 10.1098/rspb.2013.2211

Pravěký genom ze Sibiře odhaluje původ Američanů

Ponecháme-li stranou načasování osídlení Ameriky, tak je otázkou, kdo to vlastně uskutečnil. A jak už to bývá, ani tohle není moc jasné. Původní Američané by měli být blízcí obyvatelům východní Asie, stále ale moc nevycházelo kterým. A nakonec je všechno jinak.

Eske Willerslev z Kodaňské univerzity a jeho početný mezinárodní tým přečetli genom z kostí anatomicky moderního dítěte z doby před 24 tisíci let, který pochází ze sibiřské lokality Mal’ta v Irkutské oblasti.

A s údivem zjistili, že dotyčný genom nemá nic moc společného s populacemi východní Asie a je naopak blízký dnešním Evropanům a zároveň původním obyvatelům Ameriky. Předci dnešních obyvatel Západu asi tehdy žili mnohem dál na sever a hlavně na východ.

Nature 505, 87–91, 2014; DOI: 10.1038/nature12736

ANTROPOLOGIE

Proč mají muži větší nos?

Lidské nosy jsou rozmanité. Stačí se projít po ulici a není o tom pochyb. Zároveň je ale nápadné, že muži mají nosy větší.

Velikostí nosů se nedávno s kolegy detailně zabýval Nathan Holton z Iowské univerzity, kteří získali data o rozměrech nosů 20 mužů a 18 žen, průběžně měřených ve věku 3 až 20 let. Ukázalo se, že v dětství jsou nosy mužů a žen v podstatě stejné a s počátkem puberty se jejich růst začne lišit. I když mají muž a žena stejnou postavu, tak nos muže roste intenzivněji a nakonec je v průměru větší než ženský nos.

Podle Holtona a spol. rozdíl ve velikosti nosu mezi muži a ženami souvisí s rozdílnými nároky na příjem kyslíku a energetickým metabolismem. Jak se ale říká, smrt a sexuální výběr nejsou nikdy daleko a nápadný nos ve tváři je v tomto směru přinejmenším podezřelý.

Am. J. Physi. Anthropol. 153, 52–60, 2014