Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Ekologická pravidla na nákladních lodích

11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 670, 2014/12

Jsou staré ekologické teorie stále platné v současnosti, kdy na velké části Země převládá vliv člověka? To se pokusil zjistit tým vedený Holanďanem M. Helmusem, když studoval počet ještěrů anolisů na ostrovech v Karibském moři. Společně testovali, zda platí principy teorie ostrovní biogeografie, kterou zformulovali v šedesátých letech Robert MacArthur a Edward O. Wilson a která představuje jeden z hlavních pilířů ekologie. Podle této teorie je počet druhů žijících na jednom ostrově tím větší, čím je větší plocha daného ostrova. Druhy tam buď přímo vznikají, anebo přicházejí z okolních ostrovů. Protože jsou vzdálenější ostrovy hůře dostupné, počet druhů zároveň klesá se vzdáleností ostrova od pevniny nebo od ostatních ostrovů.

Platí tyto teze i v době intenzivní lodní dopravy? V případě anolisů se zdá, že velikost ostrova i dnes určuje celkový počet druhů schopných spolu na ostrově žít, zatímco geografická izolace už tak podstatná není. Počet invazních druhů na ostrově naopak roste s jeho vzdáleností od ostatních ostrovů. To znamená, že izolované ostrovy byly až dosud druhově nenasyceny, takže se na nich invazní ještěři snáze uchytili. Což vlastně potvrzuje původní teorii.

Přesto je izolace ostrova pro počet druhů důležitá i dnes. Není to však izolace geografická, ale ekonomická. Obchodní embargo uvalené na Kubu totiž zastavilo nejen přísun zboží na tento ostrov, ale i přísun invazních anolisů. Těch tu totiž žije mnohem méně než na okolních, menších ostrovech. Vypadá to, že fungování starých ekologických teorií moderní doba nezměnila. Je jen potřeba o nich přemýšlet v kontextu současného světa. (Helmus M. R. et al. Nature 513, 543–546, doi: 10.1038/nature13739)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....