Lov kytovců
„There she blows! – Tam chrlí!“
výkřik ohlašující na velrybářských lodích výdechové fontány velkého kytovce.
Jen málokteré využívání volně žijících živočichů vyvolává pravidelně tolik emocí jako lov kytovců. Zejména v době, kdy zasedá Mezinárodní velrybářská komise (IWC), zaplavují média protichůdné názory, činící si bez uzardění monopol na pravdu. Neuškodí nahlédnout do historie a připomenout vývoj velrybářství až po současnost.
Velrybářství jako nezbytná obživa i výnosný průmysl
Velrybářství patří mezi nejstarší lidské činnosti. Nálezy kostí malých kytovců, harpun, lan a plovoucích kotev u jihokorejského Ulsanu pocházejí z 6. tisíciletí př. n. l. Pradávní obyvatelé Labradoru a Newfoundlandu velrybařili v 3. tisíciletí př. n. l. Podobnost nástrojů na zpracování kytovců potvrzuje, že jejich lov prosperoval na Aljašce a Čukotce před 3000 lety a že místní kultury mezi sebou udržovaly čilé styky. Z malých člunů mohli být zabíjeni jedinci, kteří se zatoulali příliš blízko k pobřeží.
Nyní vidíte 5 % článku. Co dál:
O autorovi
Jan Plesník
Doporučujeme
(Ne)chemické toulky chemickým prostorem 
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím
Sledujte nás na sociálních sítích